Žijeme v době internetu, na který neustále uniká nespočet materiálů. Samozřejmě, že něco takového nechceme podporovat, ale čas od času je zajímavé nahlédnout pod pokličku Hollywoodu, jehož fungování jsme donedávna mohli sledovat jen z krátkých výletů za kulisy, pár fotek nebo herců básnících o svých vysněných projektech. Fenéménem posledních let jsou ale také uniklé scénáře. Každý science fiction fanoušek už se asi nemůže dočkat adaptace japonské řežby All You Need Is Kill, která je prvním románem Hiroshiho Sakurazaky, a kterou převede na filmové plátno Doug Liman v hlavních rolích s Tomem Cruisem a Emily Blunt. Kdo si ve vyhledávači trochu zahledá, může si přečíst pravděpodobně jednu z prvních verzí scénáře od Danteho Harpera, a protože z filmu zatím známe jen synopsi, jednu fotku a český překlad knihy je v nedohlednu, můžeme se alespoň, samozřejmě pokud možno bez spoilerů, podívat, co všechno se skrývá v tomto scénáři a vlastně i za celým příběhem.
All You Need Is Kill zatím není v Čechách dostupná ani v anglickém překladu, takže nakolik je adaptace přesná posoudit nedokážu, každopádně je napsána celkem detailně. Celý scénář cílí hlavně na akci, takže nějaké hlubší motivace postav chybí, to ale asi nikdo od mimozemské řežby nečekal. A o jaké postavy vůbec jde? Tak nejdříve tu máme Billyho Cage (Tom Cruise), který je obyčejným řadovým vojákem (ve scénáři je uvedeno, že je mu okolo 20, nicméně k úpravám postavy došlo právě kvůli obsazení Cruise), zato Rita Vrataski (Emily Blunt) je největší hrdinkou a drsňačkou, jakou tento konflikt nabídl. Pak jsou tu Yonaburu, Cageův „jižanský parťák s asijskými rysy“, Sgt. Farell velitel oddílu a Shasta Riley Ritina nerdovská mechanička.
Tihle všichni bojují proti neznámé rase Mimiků, kteří prostě jednoho dne spadli na Zemi a od té doby nejsou kdovíjak přátelští. Mimikům chybí nějaký detailní popis, ale ve scénáři je alespoň následující: „Na první pohled byste si je mohli splést s lidskou pěchotou, ale tou nejsou. Jde o mimozemské stroje na zabíjení. Jsou obrnění, ostří a štětinatí. Z jejich těl vyrůstají neidentifikovatelné zbraně, jsou částečně kovoví a částečně z biomasy. Nemají individualitu, emoce nebo účel existence kromě pouhé snahy vyhladit lidstvo.“ Pravděpodobně tedy půjde o humanoidy křížené s plazy (v knize mají údajně nohy, ocas a po dopadu do moře se asimilovali s tamějšími tvory, takže v jistých náznacích připomínají také hvězdice). Typická je pro ně surovost, během které nemají problém útočit i sami na sebe, a pokud útočí, používají speciální oštěpy, s výjimkou přímé konfrontace, kdy vás prostě rozsápou. Mimiků existuje několik verzí – brutálnější, přemýšlivější nebo rozměrnější.
Na druhé straně máme lidské jednotky složené z mezinárodních skupin, které se připravují na protiofenzívu v Karibiku, aby zastavily jednotky Mimiků před zdecimováním Jižní Ameriky (Sever s Arktidou je už obsazen). Vojáci nosí speciální mechanické exoskelety, které se ve scénáři oblékají na holé tělo (Tom Cruise má však na první fotce kombinézu). Exoskelety jsou vybaveny posilovačem řízení, personálním radarem rozpoznávajícím nepřátelské jednotky a několika zbraněmi, které jsou však proti mimikům účinné jako „kdybyste stříleli kuličkovkou na stádo bizonů“. Rita Vrataski ale například používá i sekyru pro souboje na blízko.
Jak jsem již řekl, scénář cílí hlavně na akci (často se vyskytují různé citoslovce výbuchů, praskání, střelby apod.) a je pěkně strukturován z hlediska střihu. Ze synopse víme, že se postava Toma Cruise dostane do časové smyčky – je vysazen na bojiště, a pokud je tam zabit, okamžitě se probudí den před bitvou v kasárnách, celý den prožije znovu a následující ráno znovu bojuje, dokud není zase zabit. Když je divák s tímto loopem už později seznámen, začne film používat různé vtipné montáže. Postava Toma Cruise kupříkladu táhne na bojišti svého zraněného kolegu, když se za ním najednou zjeví mimik, napřáhne se k smrtelnému úderu, přičemž jako další záběr navazuje plesknutí ranní snídaně na tác v následující Cruisově smyčce. Takovými zkratkami si film neustále vypomáhá, abychom nemuseli prožívat celé monotónní dny znovu a znovu. Abyste se v jednotlivých loopech lépe vyznali, hlavní postava si pokaždé píše na ruku číslo a v jednotlivých částech se mění počasí. Vše je vlastně založeno na tzv. efektu motýlích křídel, kdy sebemenší změna ovlivňuje budoucí události.
All You Need Is Kill je takovou směskou Hvězdné pěchoty (i s určitě naschvál přehnanými patriotistickými motivy – Rita Vratanski je největší badass neustále chodící ve zpomalených záběrech, který vyzývá obyvatele jako Strýček Sam, aby se podíleli na vyčištění Země), Zdrojového kódu (rozuzlení je rozhodně originální, nevycucané z prstu a myslím, že dává ve výsledku smysl, detailně jsem všechny návaznosti nerozebíral), Na Hromnice o den více a herního Starcraftu. Nejsem si jistý, co přesně se snažila sdělit původní novela a jestli nějak kritizovala závislosti na počítačových hrách a podobně, každopádně už fakt, že se jedná o celkem dobře hodnocenou japonskou předlohu, filmu nohy rozhodně nepodráží. Můžeme jen doufat, že se s tím Doug Liman a jeho nepříliš hvězdný štáb obstojně poperou a snímek, který doufám bude Rkového ražení (na základě všech těch rozpůlených těl a prostřelených hlav, které ve scénáři jsou), se obhájí alespoň v rámci akčního žánru.
