Také se vám poslední roky zdá, že jsou filmy čím dál tím delší? Připadá vám, že dříve byl tříhodinový blockbuster ojedinělou výjimkou a dnes jimi režiséři nešetří? Agregátor recenzí Rotten Tomatoes se rozhodl analyzovat, zda délka filmu nějak koreluje s jeho kvalitou, potažmo hodnocením kritiků. Do zkoumání bylo zahrnuto přesně 1431 filmů, které byly nasazeny od roku 2010 alespoň v 500 amerických kinech. Filmy rozdělili do čtyř kategorií podle délky – na snímky do 100 minut, dále ty, které měly mezi 100 a 120 minutami, ty s délkou 120-140 minut, a filmy se stopáží delší, než 140 minut. Mezi výběr autoři analýzy nezařadili dokumentární filmy. A výsledek? Pokud patříte mezi ty diváky, kteří hudrují nad faktem, že dnes už téměř žádný režisér nedokáže natočit devadesátiminutový, svižně odsýpající film, budete nejspíš překvapeni.
Z nejkratší kategorie se v celkovém součtu objevilo 380 filmů, které měly dohromady průměrné hodnocení 46%. Hodnocení "fresh" (alespoň 75%) dostalo 128 filmů (tedy 34% z této skupiny). Na hodnocení 90% či výše se dostalo jen 33 filmů, tedy ani ne 9% z celkového počtu snímků této skupiny. Naopak 42 kusů (tedy 11%) obdrželo hodnocení horší než 10%. Je to větší zastoupení, než mají zbylé tři kategorie dohromady. Mimochodem, drtivá většina filmů „oceněná“ Zlatou malinou má stopáž právě pod 100 minut. Mezi světlé výjimky s velmi příznivými ohlasy patří ve skupině "krátkých" filmů například Paddington.
Kategorie 100–120 minut je na tom už o něco lépe. Celkových 674 filmů obdrželo průměrné hodnocení 52%, z toho 274 snímků obdrželo hodnocení "fresh". 76 filmů dostalo známku vyšší než 90%. Pouze 29 má hodnocení horší, než 10%, a není bez zajímavosti, že hned čtyři snímky si odnesly Oscara za nejlepší snímek (Moonlight, Králova řeč, The Artist a Birdman).
