Natáčení filmu The French Dispatch režiséra Wese Andersona (Psí ostrov, Grandhotel Budapešť) bylo ukončeno ještě v polovině března. Později se ale štáb znovu vrátil do francouzského města Angoulême a bylo dotočeno několik dalších scén. Při té příležitosti byl Anderson vyzpovídán tamějšími publicisty a bylo z toho pár zajímavých poznatků. Začněme dotáčkami přidávajícími filmu skupinovou taneční scénu. Kdysi se spekulovalo, že film bude muzikál, což bylo vyvráceno, ale na základě této zprávy můžeme dedukovat, že hudební složka ve filmu pořád své místo mít bude. Na této sekvenci se prý podílela skupina lokálních studentů.
Diváky znalé Wesovi tvorby může ještě o něco víc zajímat obsazení. Je tradičně hodně pompézní, a jelikož vás nechci zdržovat nepřehlednou změtí jmen, můžete si dřív zveřejněné obsazení dostudovat v rozvolněné formě zde a zde. Jménům se ale ani tady úplně nevyhnete, protože k filmu během produkce přistoupilo ještě několik dalších osobností. Asi největší z nich jsou Oscary ocenění Christoph Waltz a Kate Winslet. Herecky za nimi nezaostává ani Elisabeth Moss (seriál Příběh služebnice). Fisher Stevens a Jason Schwartzman pak pod Andersonem již několikrát působili. Za zmínku dále stojí třeba i Rupert Friend (seriál Homeland), který nedávno prokázal svůj komediální talent ve snímku Ztratili jsme Stalina.
S tolika lidmi v obsazení je na místě se ptát, kolik času se jim ve výsledném sestřihu vlastně dostane. Bude zajímavé to sledovat, protože třeba formát jako Bill Murray, navíc Andersonův oblíbenec, strávil natáčením pouhé dva dny a zbytek času na místě natáčení trávil prostě jako dovolenou. Takový Christoph Waltz se pak prý objeví jen v jedné jediné scéně. Režisér pokládá za štěstí, že herci byli ochotni přicestovat i přes to, že k výstupu dostali jen omezený prostor.
Na závěr rozhovoru Anderson řekl, že i když není stanoveno datum premiéry, cítí, že by na ně mohlo dojít ještě do konce tohoto roku. Děj své novinky přiblížil takto: „Je to o americkém novináři pracujícím ve Francii, kde vydává svůj magazín. Je to víc portrét tohoto muže, tohoto novináře, který bojuje za psaní toho, co psát chce. Není to film o svobodě tisku, ale když mluvíte o reportérech, mluvíte také o tom, co se děje v skutečném světě.“
Zdroje: CharenteLibre, IndieWire, Twitter
