Do podoby hraných celovečerních filmů už se adaptovalo ledacos. Od komiksových hrdinů, po bláznivé kreatury z japonské mangy. Ještě nikdy se však nikdo nepokusil udělat hraný film na motivy možná nejznámější popkulturní mánie 90. let - japonských Pokemonů. Na nich vyrůstala nejedna generace, a tyto zvláštní, ale okouzlující potvůrky jsou tu s námi dodnes. Před třemi lety navíc zažily opětovný boom se hrou Pokémon GO, která stále zaměstnává tisíce hráčů jen u nás, další miliony pak světově. A studio Warner Bros. se toho rozhodlo využít a udělat film na motivy konzolové hry Detective Pikachu, ve kterém je nejznámější a nejoblíbenější žlutý pokémon detektivem. Že to zní bláznivě?
Opravdu ano, postupně se však k projektu začala připojovat jména jako Bill Nighy, Ken Watanabe a především pak Ryan Reynolds s Robem Lettermanem, kdy první zmíněný namluvil žlutého pokémona, a druhý vše zrežíroval. Povedlo se tvůrcům látku správně uchopit, a potěšit jak fanoušky pokémonů, tak i běžného diváka?
Příběh sleduje Tima Goodmana (Justice Smith), který v dětství chtěl být trenérem pokémonů, avšak smrt jeho matky a odloučení od otce v něm zanechaly šrámy, a s pokémony nechce mít moc co do činění. Smrt otce během služby hrdinu přivede do Ryme City, ve kterém Timův otec pracoval jako detektiv u policie. A Ryme City je jediné místo na světě, kde lidé a pokémoni koexistují ve vzájemném pochopení a shodě. Krátce po příjezdu se Tim setkává se zvídavou stážistkou Lucy, podle které byl Timův otec na stopě něčemu velkému, což se mu záhy potvrdí, když potká mluvícího Pikachu (Ryan Reynolds), kterému jen on dokáže rozumět. I když ze začátku nemá o upovídaného pokémona ani o rozluštění smrti svého otce zájem, nakonec se přeci jen pustí do vyšetřování na vlastní pěst, s Pikachuem po boku.
Jako první věc musím zmínit, že na film bude opravdu mít vliv, zda jste fanouškem Pokémonů, či se vás ani v dětství ani v současnosti nijak nedotkli. Já jsem z té první skupiny a na můj zážitek (a následně tedy i hodnocení) to mělo nepopiratelný vliv. Detective Pikachu je totiž víc než co jiného film pro ty, kteří s Pokémony vyrůstali, nebo pro které jsou stále ještě součástí života. Pokud nic z toho neplatí a jste řekněme pokročilejšího věku (20+), pak vám dost možná film nic moc neřekne. Z tvůrčího hlediska totiž nenabízí mnoho nového, kromě velmi hezkého a povedeného vizuálu.
Příběh posouvají dopředu především scenáristické zkratky, kdy ze situace do situace skáčeme protože je to potřeba, a ne protože by to mělo nějaký nutně logický vývoj. Nelze však říct, že by vše bylo úplně předvídatelné a v poslední třetině filmu si na nás tvůrci přichystali pár hezkých překvapení, která celkový dojem z příběhu ozvláštňují a film díky nim dostává skvělou tečku. Jinak je hodně vidět, že kdyby zvyk nediktoval, že se v hollywoodských filmech musí něco dít, tak by tvůrcům nejspíš vůbec nevadilo nabídnout fanouškům dvouhodinovou procházku po městě, kde pokémoni dělají roztomilé věci a prostě tak nějak existují. Což pro obyčejného člověka nepolíbeného pokémony může znít nezajímavě a nudně.
