Loňské oscarové klání bylo nejméně sledované v soudobé historii a předchozích několik ročníků se také vesměs umístilo na dolní hranici žebříčku. Pravděpodobně jde o nevyhnutelný jev. Diváci mají k dispozici stále širší spektrum zábavy, ze které mohou vybírat. Doba, kdy vidět celebrity bylo něco svátečního, je dávno pryč. A spolu s internetem v každé kapse máte výsledky okamžitě jako na dlani, takže pokud nejste skalní filmový fanda, tak vlastně nemáte důvod, proč u Oscarů vysedávat. Přesto má oscarová Akademie (možná pod tlakem stanice ABC, která aktuálně na slavnostní předávání Oscarů drží práva) pocit, že musí nějak konat a nějak do ceremoniálu zasáhnout, pod vidinou, že tak přiláká jakési iluzorní davy.
Akadmie (přesněji řečeno její zvolené vedení) začala změny oznamovat od loňského léta a od té doby pokazila, na co sáhla. Prakticky všechny změny se snažila hájit jako něco úžasného, jen aby posléze věci potupně uvedla pod tlakem filmařů a filmových novinářů zpátky do původního stavu.
Jako první loni v létě vyvolal rozruch Oscar pro „populární filmy“. Nikdy přesně nebylo vysvětleno, co si pod tímhle termínem Akademie představuje, zřejmé bylo jen to, že soška má být určená blockbusterům, na které chodí do kina hodně lidí. Protože nominovaní blockbusterů přece zaručeně přitáhne k oscarovému večeru diváky, kteří by se jinak nedívali. Ze strany veřejnosti následoval naprostý výsměch, a tak tenhle plán Akademie asi po měsíci „odložila“.
Nějakou dobu byl klid, jen aby před závěrem roku vyšly najevo problémy s moderátorem. Později se ukázalo, že Akademie chtěl Dwaynea Johnsona, ten však neměl čas, protože v době příprav Oscarů natáčel postupně Hobbse a Shawa a následně Jumanji 3. Akademie tedy sáhla po „The Rockovi pro chudé“ a oslovila Rockova pravidelného filmového parťáka Kevina Harta. Jenže jak už je v poslední době v Hollywoodu dobrým zvykem, někdo vyhrabal na Harta starší homofóbní tweety a Akademie i Hart se ocitli pod palbou kritiky.
Tady bych s dovolením udělal malou odbočku. Hollywood je známý tím, že do všeho sype spousty peněz, lidských sil a všechna rozhodnutí schvaluje X manažerů. Může mi někdo vysvětlit, jak je v současnosti možné, že před najmutím libovolné osobnosti nestráví někdo pět minut na Googlu, aby si ověřil, zda daná osobnost nemá v minulosti nějaké potenciálně ožehavé téma? Pak není problém buď spolupráci nenavázat vůbec, když najímající společnost nechce čelit mediálnímu tlaku, anebo předem s osobností domluvit nějakou společnou PR strategii...
Nejkomičtější na celé té situaci bylo, že Akademie po počáteční odmítavé pozici začala po Hartovi opět toužit, když jí došlo, že ve zbývajícím čase náhradu prostě nesežene. Jenže Hart v té době dostával čočku za to, že se za osm let staré poznámky neomluvil dostatečně kajícně, Akademie byla liknavá, a tak sám herec dal jasně najevo, že tohle prostě nemá zapotřebí a z celé blamáže vycouval.
