Pamatujete si rodinné drama Room z roku 2015? Film byl nominován na Oscara a své první ocenění za něj dostala Brie Larson. Room natočil britský režisér Lenny Abrahamson, který ve své zemi patří k uznávaným tvůrcům, a který si v loňském roce připravil pro diváky svůj další počin s názvem The Little Stranger. Film podle bestselleru Sarah Watersové měl být mysteriózním dobovým dramatem o domě, ve kterém tamní rodinu sužují tajemné síly. Kriticky se film pohyboval kolem průměru a na zoubek jsme se mu rozhodli podívat i my už jen kvůli Abrahamsonovi.
Příběh sleduje hlavní postavu Dr. Faradaye (Domhnall Gleeson) který už od mala byl očarovaný venkovským panstvím Hundreds Hall, které bylo po staletí sídlem rodiny Ayresových, a ve kterém pracovala jeho matka. Po letech byl doktor do tohoto domu přivolaný zbývajícími třema obyvateli domu - Roderickem a Caroline Ayeresovými (Will Poulter a Ruth Wilson) a jejich matkou (Charlotte Rampling). Jejich obavy se však netýkají pouze jejich zdraví, ale i neznámé síly, která obývá jejich dům.
The Little Stranger se prezentuje jako mysteriózní drama, od každého si však bere opravdu zlomek. Začněme ale pozitivně, jelikož celkově je vše opravdu hezky dobově zpracované. Děj se odehrává v roce 1941, 2. světová válka je v plném proudu ovšem obyvatele malebného anglického kraje to absolutně nijak neovlivňuje. Kostýmy a interiéry jsou celkem hezky zpracované, velký dům ve kterém se odehrává hlavní děj je pak velký a tajemný, ideální místo pro něco nadpřirozeného dalo by se říct. Z celého domu toho však tolik nevidíme a jeho potenciál je hrubě nevyužitý.
Čímž se dostáváme k tomu, že v celém filmu se vlastně nic moc nestane. Vlastně stane, jenže děj je podaný tak neuvěřitelně unyle, nudně a nevýrazně, že na konci filmu přemýšlíte, o čem to vlastně bylo. Filmu naprosto chybí jakákoliv gradace, práce s hudbou je naprosto nevýrazná, a když už se přeci jen něco stane, jede to na stejně nevýrazné vlně jako zbytek filmu a v mžiku skončí.
Se vším tím nadpřirozeným se také pytel neroztrhnul, nemluvě o tom že něco takového se začne dít až po hodině a čtvrt. Do té doby sledujeme pouze setkávání postav, připravování jakéhosi podloží pro něco, co ve výsledku stejně nefunguje a stane se bez jakéhokoliv zvratu či překvapivého odhalení. Konec samotný pak diváka nechá váhat, vysvětlit si vše po svém a na finální zvraty, které otočí celý děj na ruby, můžete zapomenout. V poslední půlhodině jako by si režisér uvědomil, že se vlastně celý film nic nedělo, a tak do ní napěchuje vše důležité a je konec.
Co se týče hereckých výkonů, Domhnall Gleeson je sympatický herec, zde ovšem hraje jeden jediný vážný výraz po celou dobu filmu. Ať se děje cokoliv, jeho postava jako jediná si zachová chladnou hlavu, nicméně vám díky svému až moc pragmatickému přístupu nepřiroste k srdci. Ostatní herci se pak tváří podobně vážně, přiměřeně k době ve které se film odehrává, ale nic moc jiného jim scénář nedovoluje. Hlavní ženská postava v podání Ruth Wilson mně osobně pak nebyla sympatická vůbec.
Jak ukázalo předloňské Lost City of Z, i pomalejší tempo vyprávění se dá zvládnout zajímavě a poutavě. Ve výsledku je The Little Stranger film s dobře zpracovaným dobovým prostředím, který je však neskutečně nudný a pomalý. Děj se necelé dvě hodiny táhne, nadpřirozeno zde až na výjimky zcela absentuje a více se jedná o dobové drama, kterému však chybí gradace, chybí mu vhodný hudební doprovod a především mu chybí dramatické momenty. Herci mají všichni stejný výraz a po dokoukání filmu vlastně nevíte, zda se v něm něco opravdu stalo či nikoliv.
