Total Recall z roku 1990 je dnes hned z několika důvodů považován za klasiku. Paul Verhoeven ve snímku předváděl věci, které v hollywoodské produkci nejsou k vidění zrovna každý den, hlavní roli si zahrál Arnold Schwarzenegger v době, kdy byl na vrcholu, a námětem filmu byla povídka Philipa K. Dicka, jednoho z nejpopulárnějších autorů sci-fi. Právě kvůli kultovnímu statusu Verhovenova filmu byl remake očekáván se značnou skepsí, která byla násobena skutečností, že režisér remaku, Len Wiseman, je značnou částí filmové veřejnosti považován za přinejlepším průměrného tvůrce.
Bez Marsu, ale se zamořenou zeměkoulí
Příběh asi netřeba dlouho představovat. Děj se odehrává v budoucnosti, kdy lidstvo zamořilo planetu a učinilo tak většinu jejího povrchu neobyvatelným. Poslední dvě čistá místa, kde se dá žít, jsou Britská federace (dnešní Velká Británie a přilehlé okolí) a takzvaná Kolonie, což je v podstatě Austrálie. Přičemž není bez zajímavosti, že původně měla být druhou lokací tzv. Nová Asie, nicméně páni z marketingového oddělení zjistili, že by to filmu mohlo uškodit na asijských trzích, a tak název změnili. Film už v té době byl ale dávno natočený, a tak „Kolonie“ vypadá zhruba jako špinavý futuristický Hong Kong, většina místních má asijské rysy a australského není na lokalitě zhola nic. Ale zpátky k příběhu.
Ve vzdušné Britské federaci žije honorace, zatímco Kolonie je nahuštěná chudinská čtvrť, kde přežívají ti méně šťastní - levná pracovní síla, která každý den jezdí výtahem vedeným skrz zemské jádro do federačních továren. Jedním z dělníků je i Douglas Quaid (Colin Farrell), který má sice krásnou manželku (Kate Beckinsale), ale každý den promrhá u pásu v továrně na roboty. Chtěl by ve svém nudném životě zažít alespoň špetku vzrušení, a proto se svěří do služeb pololegální „zážitkové agentury“ zvané Rekall. Ta vás nepošle na žádnou dovolenou nebo atrakci, ale rovnou vám na přání vloží do paměti falešné vzpomínky. Za pár kaček tak můžete být úspěšným sportovcem, zpěvákem...nebo třeba tajným agentem. Jenže než Quaid stačí proceduru podstoupit, zjistí lékařská prohlídka jeho dosavadní paměti, že je tajným agentem doopravdy, jenom si to nepamatuje. V tu chvíli hrdinu začne pronásledovat policie, a aniž by to tušil, už za chvíli bude stát v čele odboje proti útlaku vládnoucí třídy.
Scénář se příliš nesnaží
Už ve zmiňovaném křesle začne mít film problémy s logikou (logických děr je nový Total Recall plný obecně), ale skalním příznivcům staré verze bude vadit především to, že nový Recall nedává prostor pro interpretaci. Ve Verhoevenově podání jsme si až do úplného konce nemohli být jistí, jestli je Quaid opravdu agent, nebo to celé je jen falešná vzpomínka z Rekallu. Len Wiseman se s něčím takovým vůbec nepáře a poměrně rychle dává najevo, ke které variantě se kloní. A nezmění to ani laciné pomrknutí v poslední scéně.
A podobné zjednodušení se týká celého scénáře a jeho uchopení. Ne že by byl Verhoevenův Recall nějak intelektuální, nemá smysl ten film přeceňovat, ale rozhodně měl kuráž, byl originální a hýřil vlastními nápady. Wisemanův si umí akorát půjčovat. Tu koukáme na architekturu z Blade Runnera (pravda, oba snímky mají stejného architekta), tady na dálnici z Minority Report, jinde zase na droidy ze Star Wars. Quaid není prakticky vůbec proaktivní, dopředu ho neustále postrkuje shoda okolností. Film se příliš neobtěžuje s nějakým sociálním nebo filosofickým pozadím, vystačí si s tím nejjednodušším zevšeobecněním, a tak prakticky sledujeme slepenec akčních scén, které jsou tu a tam propojené nějakou tou romantikou nebo expozicí toho nejpřímočařejšího ražení.
Solidní řemeslo, nic víc
To by samozřejmě v zásadě vůbec nemuselo vadit. Řada diváků neplánuje porovnávat nový film s originálem a čeká od něj čistě akční zábavu ve sci-fi kulisách. Bohužel, i v tomhle ohledu dokázal Total Recall bodovat tak při nejlepším napůl. Akce je dost a je poměrně zručně natočená (což je pravý opak nedávno recenzovaného Bourneova odkazu, který se momentálně také prohání v našich kinech), jenže opravdu výrazných nápadů v ní najdete minimum, cíle hrdinů jsou nemastné neslané a to samé platí o hrdinech samotných. Colin Farrell jako Quaid neurazí, ale na rozdíl od Arnolda je to celkem suchar, kterého navíc někdo neustále tahá za ručičku. Jessica Biel, v roli jeho rebelské lásky Meliny, je vyloženě nevýrazná a Bryan Cranston i Bill Nighy se ve filmu objeví jen na chviličku. Zdaleka nejzábavnější je tak Kate Beckinsale, která pro jednou v akčním filmu nehraje robotickou upírku, ale pořádně horkokrevnou potvoru, a zatraceně si to užívá.
Úplně marná není ani vizuální stránka, která, jak už bylo řečeno, není většinou příliš originální, ale alespoň je důkladně propracovaná. Ve filmu sledujeme neexistující svět budoucnosti, který je poctivě vypiplaný od nuly, a tak navštívíme celou řadu různorodých lokací, prohlédneme si spoustu vozidel, předmětů, nebo již zmiňované roboty. Jenže to všechno po chvilce přestanete vnímat, neustálá akce se přejí a Gregson-Williamsova hudba se sice snaží, ale když v ní slyšíte podstatně silnější emoce, než jaké ve skutečnosti vidíte na plátně, začne po chvíli působit jako kalkul. Nebo, lépe řečeno, jako odvedené řemeslo. A takový je celý film – je to dobré řemeslo. Nic víc. Je vidět, že se nikdo neflákal, všichni ke své práci přistoupili zodpovědně a za svěřený rozpočet se divákům pokusili předložit co nejvíc zábavy, ale chybí zde něco navíc. Duše, opravdový talent...říkejte tomu jak chcete, ale v Total Recall to zkrátka není.
Verdikt
Total Recall je řemeslně dobře odvedená akční sci-fi, která ale trpí kritickým nedostatkem zajímavých nápadů a poměrně záhy dokáže ztratit vaši pozornost. A jakmile se tak stane, už ji nikdy nezíská zpět, protože si film jede neustále ve stejné linii, bez nějakých výraznějších výkyvů. Pokud jste navíc skalní fanoušci Verhoevenovy verze, nebo si potrpíte ve sci-fi spíš na myšlenky, než na akci, budete z filmu ještě podstatně zklamanější. Tohle je zkrátka průměr na všech frontách.
