Mary Poppis se vrací dorazila. Osobně nejsem velký fanda muzikálů a Mary Poppins se vrací rozhodně není film, který by to mohl jakkoliv změnit. Tradice a respektování starších vzorů tu stříkají z každého záběru. Snová atmosféra, to, že se písničky staví nade všechno i to, jakým způsobem jsou psané. To je všechno muzikálová malá násobilka, od které se bohužel film nijak neodkloní, aby ukázal cokoliv nového či překvapivého.
Začíná to přitom docela dobře. Tedy…začíná. Úplný úvod zajišťuje bezpohladní číslo Lina-Manuela Mirandy, kterému snad byla napsaná postava lampáře Jacka na tělo. Nebo přesněji řečeno, postava má na vývoj děje naprosto zanedbatelný vliv, a tak se nejde ubránit dojmu, že byla napsaná jen proto, aby filmaři měli kam obsadit největší muzikálovou osobnost současnosti. A hned potom přijde tklivá píseň Bena Whishawa v roli dospělého Michaela Bankse, který se zjevně pokouší o to, abyste s ním soucítili, i když je na scéně zatím ani ne pět minut.
A pak se na plátně objeví Emily Blunt a skutečně to začne vypadat dobře. Z herečky vyrostla hvězda první velikosti, která zcela ovládá každičký moment, kdy je na scéně. Z počátku s sebou přináší neuvěřitelný příval energie a hravou rozpustilost. Kdyby tuhle náladu film udržel po celou dobu, mohla to být neskutečně milá sváteční oddechovka pro dobití zásob optimismu.
Bohužel, ani Blunt nakonec nedokáže překonat skutečnost, že většina hudebních čísel a písniček je řemeslně zvládnutá, ale zároveň zcela nevyjímečná, nezapamatovatelná. Události filmu navíc nemají prakticky žádnou návaznost a vývoj. Většina muzikálových vystoupení je tu sama pro sebe, maximálně s sebou nesou nějaké banální poselství, které by zřejmě mělo hrdiny měnit a posouvat. O nějakých změnách však nemůže být řeč a vlastně ani o ději. Skoro nic se nestane, deus ex machina zasahuje jak na běžícím pásu a u všeho zlého se docela rychle ukáže, že to vlastně vůbec není problém. Jako by hlavním poselstvím filmu mělo být, že si s ničím nemáme příliš lámat hlavu.
A nemá smysl si ji příliš lámat nad tímhle snímkem. Zarytí milovníci muzikálů by si měli přijít na své (řemeslo tu prostě je), na ostatní čeká skvělá Emily Blunt a neurážlivá pohádková historka, která vyčnívá z řady snad jedině nepřehlédnutelnou pozitivní náladou.
Na závěr ještě pár dojmů videoformou:
