Po nedávném skonu Stana Lee nás opustil další slovotepec. William Goldman. Zemřel 16.11., ve věku 87 let, obklopený rodinou doma na Manhattanu. Zemřel na komplikace způsobené rakovinou tlustého střeva a zápalem plic. Narodil se roku 1931 ve státě Illinois, do rodiny obchodníka. V roce 1952 získal bakalářský titul z humanitních věd a následně narukoval do armády. Díky tomu, že uměl psát na stroji, byl převelený do Pentagonu, kde působil jako úředník s hodností desátníka, až do konce svojí služby v roce 1954. Následně studoval na univerzitě Columbia, kterou absolvoval v roce 1956 s magisterským titulem, opět se zaměřením na humanitní vědy.
Už za studia psal Goldman krátké povídky, ale nedařilo se mu je publikovat. V roce 1956 mu vyšel první román, následovalo několik dalších a pracoval v divadle. Jeho prvním filmem, který byl uvedený do kin, se stala Fraška z roku 1965. O rok později následoval Harper, nicméně průlom přišel v roce 1969, kdy byl uvedený legendární western Butch Cassidy a Sundance Kid. William na scénáři pracoval 8 let a dostal za něj zaplaceno 400 tisíc dolarů, což v té době byla rekordní suma. Snímek mu také vynesl prvního Oscara.
Přišlo několik dalších snímků jako Ukradený diamant (1972) či Stepfordské paničky (1975), avšak z tohoto období je nejzásadnější román Princezna nevěsta z roku 1973. Knižní kariéra pokračovala dál slibně, když s nakladatelstvím Delacorte podepsal smlouvu na tři romány za 2 miliony dolarů. Součástí ujednání byl i thriller Maratonec, ke kterému později prodal za dalších 450 tisíc filmová práva. Film vznikl v roce 1976, s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli. Goldman byl za scénář nominovaný na Zlatý glóbus.
Skutečně zářivým momentem roku 76 však byli Všichni prezidentovi muži. Snímek s Dustinem Hoffmanem a Robertem Redfordem v hlavních rolích je dodnes považován za vůbec nejlepší novinářské drama a Williamovi vynesl dalšího Oscara. Sedmdesátá léta doplnily ještě snímky Příliš vzdálený most (1977) a Kouzlo (1978). V následujících letech bylo několik jeho scénářů zamítnuto, a tak se věnoval kniznímu psaní. Ve vzpomínkové knize Adventures in the Screen Trade (1983) popsal své zkušenosti ze zábavního průmyslu, dodnes je považována za jeden z nejautentičtějších pohledů do zákulisí Hollywoodu a pochází z ní slavná věta „Nikdo nic neví“, která dokonale shrnuje způsob, jakým Hollywood funguje. Napsal několik dalších románů, přičemž Bratři z roku 1986 (pokračování Maratonce) jsou jeho posledním.
Následoval návrat do Hollywoodu, v druhé polovině 80. let, z nějž mají největší význam filmová adaptace Princezny nevěsty (1987) a adaptace Stephena Kinga Misery nechce zemřít. Kathy Bates za hlavní roli ve filmu dostala Oscara. Podobné pocty se dostalo také snímku Chaplin (1992), za který byl na Oscara v hlavní roli nominovaný Robert Downey Jr. V téhle fázi kariéry se Goldman začal živit také jako tzv. script doctor, tedy jako někdo, kdo pomáhá v tichosti pro filmová studia řešit problémy jejich chystaných projektů (působili tak například také Carrie Fisher či Joss Whedon). Mezi snímky, kterým takto pomáhal, patří třeba Dvojčata (1988), Pár správných chlapů (1992), Neslušný návrh (1993) nebo Poslední akční hrdina (1993).
Z pozdější kariéry zmiňme alespoň western Maverick (1994) nebo adaptaci Stephena Kinga Srdce v Atlantidě (2001). Posledním Goldmanovým celovečerním scénářem je adaptace dalšího Kinga, Pavučina snů z roku 2003. Ještě v roce 2015 byla na Broadway uvedena jeho divadelní adaptace Misery v hlavních rolích s Brucem Willisem a Laurie Metcalf. V témže roce pak byl uvedený do kin ještě snímek Divoká karta s Jasonem Stathamem, který je novou adaptací Williamova scénáře k filmu Žár z roku 1987.
Jak sami vidíte, William Goldman za sebou zanechal řadu nadčasových děl a to opravdu zmiňujeme jen špičku ledovce. Byl možná vůbec prvním filmovým scenáristou, kterého širší veřejnost znala jménem a určitě mu patří čestné místo v hollywoodském panteonu. Budiž mu země lehká a upřímnou soustrast pozůstalým.
