Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny si před pár dny odbyla předpremiéru pro věrné. První ohlasy fanoušků, kteří měli to štěstí, že se na ni podívali, byly nepřekvapivě nadšené, ale mnoho nám toho neřekly. Teď jsou tu první recenze, které jsou daleko specifičtější. A hned na úvod je třeba říct, že profesionální kritici, na rozdíl od fandů v kostýmech, z kina dvakrát spokojení neodcházeli. Na Rotten Tomatoes je sice prozatím jen 32 recenzí, takže průměrná známka 6.5/10 může ještě růst, nicméně opravdu pozitivních recenzí je málo, a když už se objeví, tak často zmiňují podobné výtky, jako ty negativní a vlastní spokojenost se jim daří popsat daleko méně konkrétně, než námitky, které lze proti snímku vznášet.
Začneme stížnostmi, protože ty opravdu výrazně převažují. Drtivá většina recenzentů se shoduje, že většina problémů vyhází ze scénáře. Ten psala přímo spisovatelka J.K. Rowling a zatímco u prvních Fantastických zvířat jí to ještě prošlo, tady už je údajně opravdu hodně znát, že prostě není scenáristka, ale knižní autorka. Spousta informací je předána čistě v dialozích, popisech, snech či flashbacích, místo toho, aby film vyprávěl obrazem a stavěl na aktuálních situacích. To, co by mohlo fungovat jako několikasetstránková kniha, působí ve filmu stísněně a uspěchaně.
V příběhu je příliš mnoho postav, které se proplétají v příliš mnoha dějových linkách. Nikdo tak nemá dostatek prostoru, řada jednotlivých příběhů působí nedokončeně, a když už se na plátně odehrává něco skutečně zajímavého, přeskočí vyprávění k jiné příběhové linii, která je tak osekaná na kost, že prostě nemá šanci být skutečně zajímavá. Řada zvratů působí jako nutnost vynucená potřebami příběhu, ne jako logické rozhodnutí, které přirozeně vychází z dosavadního chování postav. Kvůli omezenému prostoru se máme připravit na to, že postavy dělají rozhodnutí, která nedávají příliš velký smysl – motivace často prakticky chybí.
Ve filmu se objevuje spousta nových postav, ale i ty z prvního filmu jsou občas pro svou zkratkovitost a nelogická rozhodnutí skoro k nepoznání. Tím že se přesouvá příběh na jiné místo, je třeba spoustu času strávit tím, že se vysvětluje, jak jednotlivé postavy do děje zapadají a jak se dostaly na místo určení. Často nový film musí kompletně popřít to, k čemu se složitě propracoval závěr prvního filmu. Že je příběh zasazený do Londýna či Paříže přitom prý nehraje prakticky žádnou roli – nově představená města se od New Yorku z jedničky (kromě několika leteckých záběrů) prakticky v ničem podstatném neliší, takže stěhování přináší jenom starosti.
Film podle recenzentů není soustředěný a chybí mu jasný protagonista (Mlok je podle některých příliš v pozadí, podle jiných vyloženě nevýrazný). A zatímco někteří recenzenti zmiňují, že příliš velké množství dějových linek a postav by mohlo fungovat v knize či několikadílné minisérii daleko lépe, jiní se naopak domnívají, že příběh je ve skutečnosti strašně řídký. Vše se točí kolem dvou jednoduchých otázek, film dělá dvě hodiny všechno proto, aby oddálil odpovědi, a když odpovědi konečně přijdou a děj se skutečně začne hýbat kupředu, je konec.
Možná si vzpomenete, že série původně měla mít tři filmy. Řada recenzí se nicméně nedomnívá, že by byl děj příliš řídký, spíš řeší to, že jeho snahou není vyprávět aktuální příběh. Místo toho se soustředí na rozšiřování světa Harryho Pottera, v čemž se budou diváčtí laici nepříjemně ztrácet, a v přípravě půdy pro tři chystaná pokračování. Blíží se válka, která by mohla být skutečně poutavá, ale zatím se jen rozmisťují figurky na šachovnici.
V jedné recenzi padá zajímavá poznámka, tedy že název „Grindelwaldovy zločiny“ vlastně s filmem nijak nesouvisí, pokud pominete skutečnost, že Grindelwald je záporák filmu a jako takový má tendenci konat ošklivé věci. Zároveň také údajně padouch nikdy ve filmu pořádně neukáže, proč je tak strašlivý a nebezpečný – postavy nám to akorát celou dobu říkají, popřípadě lze ve snímku hledat paralelu s tím, jak Rowling vnímá Donalda Trumpa. Pokud jde o výkon Johnnyho Deppa, tak praktiky nikdo jej nechválí. Většina recenzentů ho ani nijak výrazně nekritizuje, jen na jeho výkonu nenachází nic zajímavého. Colin Farrell byl údajně jako Grindelwald v prvním filmu výraznější. Pokud jde o další nové postavy, tak nejvíc negativ směřuje k postavě Nagini a Mlokovu bratrovi Theseovi – tyhle postavy jsou údajně dost nezajímavé a zbytečné.
