Jednoho dne začaly umírat děti a u těch, které přežily, se v důsledku modifikace genetického kódu vyvinuly nové schopnosti. Vláda dostala strach, děti začala shromažďovat a kastovat dle typu a síly jejich modifikace. Ty nejsilnější, z oranžové a červené kasty, pak rovnou vraždila jakožto nebezpečné. Malá Ruby patří mezi oranžové, podařilo se jí ale zachránit svou kůži a léta se ukrývala v pracovním táboře. Nyní je ale prozrazena a společně se skupinkou dalších dětí hledá zemi zaslíbenou, kde mohou děti všech kategorií žít šťastně a bez starostí ve společnosti, kde je pro každého místo.
Dystopie do každé rodiny
Již na první pohled je zřejmé, že Temné síly, v originále The Darkest Minds, příliš originality nepobraly. Jedná se o adaptaci knižní série o pěti dílech (juchů), od prvního pohledu je zřejmé, že jde o kombinaci motivů, které známe ze sérií Divergent, Hunger Games, nebo Maze Runner. Do očí bijící je pak samozřejmě snaha studia 20th Century Fox zaplnit mezeru po zpackaných X-Men: New Mutants, jejichž produkční problémy jsou tak veliké, že se filmu nejspíš nikdy nedočkáme, a nahradit je nějakou tematicky podobnou ságou s diváckým i komerčním potenciálem na více filmů.
Generičnost filmu je bohužel jeho hlavní problém, režisérka Jennifer Yuh Nelson, podepsaná pod druhou a třetí Kung-Fu Pandou (a snovými pasážemi z jedničky) se ale s látkou pere více než důstojně a díky tomu to celé není úplně nezajímavé. Což vnímám jako silné pozitivum a příjemné překvapení po prvotní skepsi.
Už od samotného počátku film vykládá karty na stůl a drtí nekompromisním prologem a mimořádně silnou a nepříjemnou atmosférou, která, společně s fungujícím napětím a neustálou paranoiou žene Temné síly dopředu podstatnou část přijatelné 104minutové stopáže. Nic není jisté, nikde není bezpečno a funguje to. Když se pak do příběhu vloží další děti, a s nimi chemie a humor, které, podepřeny příjemným scénářem a velmi civilním hereckým uchopením, skutečně fungují, člověk by skoro až chtěl jásat. Takhle se to má dělat.
Bohužel, nic netrvá věčně a o co více se film celou dobu snaží nesklouznout do vod generické teen romantické dystopie, o to hlasitěji do ní pak nakonec zahučí a v tu ránu je pryč všechna elegance, radost, originalita, zábava. Zbývá jen ušmudlaný pohrobek výše vypsaných sérií, bez sebemenší invence, nápadu, čehokoliv.
Verdikt
To vše je samozřejmě přímo definováno tím, že Temné síly by se měly dočkat ještě čtyř sourozenců. Pět dílů stejně, jako je pět kategorií, do kterých vláda dělí přeživší děti, je spousta prostoru pro budování motivů a mytologie, otázkou je, jestli to po všech těch letech dystopických filmů ještě mají Temné síly čím překvapit, nebo zaujmout. Za sebe říkám, že být to samostatný film se stopáží okolo dvou a půl hodiny, který by se celou dobu vezl na vlně, na kterou film naladí od samotného počátku, nemám s ním nejmenší problém. Je to tedy právě první polovina, která razantně zvedá moje hodnocení a kvůli které má cenu dát filmu šanci. Být celé Temné síly jako jejich druhá půlka, sakra bych si rozmyslel, zda má cenu dávat víc, než tři z deseti.
