Ve videopodobně jsme vám rozhovor přinesli už včera. Ale protože patří k těm zajímavějším rozhovorům, které byly v rámci propagace The Dark Knight Rises pořízeny, rozhodli jsme se pro vás článek přeložit. Jsou toho čtyři stránky textu, tak příjemnou zábavu. Rozhovor pořídil Jake Hamilton, držitel ceny Emmy za kritický pořad Jake's Takes, kterému patří všechny zásluhy a redakce FF.cz si v žádném případě nenárokuje autorství rozhovoru, pouze přinášíme jeho překlad. Jakeovu práci můžete sledovat na jeho twitteru.
Christian Bale
Natáčel jsi poslední den jako Bruce Wayne nebo Batman?
Batman.
Myslíš si, že kdyby to bylo naopak, změnilo by to dynamiku tvého hereckého podání?
Určitě. Poslední scénu jsme natáčeli na vrcholku střechy v Manhattanu s netopýrem a mnou jako Batmanem, takže to pro mě bylo skutečné rozloučení s touto postavou a opravdu jsem to cítil.
To hlavní, co se Bruce Wayne naučí v prvním díle a co se vrací i ve třetím je, že padáme, abychom se naučili znovu postavit na nohy. Který pád, v jakémkoliv smyslu slova, byl pro tebe během všech tří filmů nejvýznamnější, a který tě naučil postavit se na nohy?
Je složité být specifický. Bylo jich spoustu a nemusely se úplně shodovat s těmi, které jste viděli ve filmu, mohly se stávat neustále a přicházet pomalu a postupně. To ale zažil ve svém životě snad každý.
Na Baneovi je výborné to, že mi při soubojích připadá, že je pro Batmana skutečným nepřítelem, který ho může fyzicky porazit. Co bylo pro tebe během těchto filmů tou skutečnou zkouškou?
Během prvních rozhovorů s Christopherem Nolanem jsme se shodli, že by měl být Batman stejně tak zajímavou postavou, jakou jsou jeho nepřátelé. Přišlo nám, že to tak občas nebylo a tuhle chybu jsme nechtěli opakovat. On sám zjišťuje, že všechno není tak jednoduché, jak se zdálo, že se trochu ztratil v sám sobě a že nežije život, který by jeho rodiče podporovali. Proto jsme chtěli zaručit, že bude ztvárnění Bruce Wayna a Batmana skutečnou výzvou, a že bude poutavou postavou.
Anne Hathaway řekne během filmu úžasnou věc a to, že „Batman dal lidem už vše“ a ty odpovíš, že „ne, ještě ne“. Co bylo tou poslední věcí, kterou jsi chtěl dát Batmanovi, než od něj odejdeš?
Vždy mi přišlo, že se do toho musí dát vše. Připomnělo mi to tu historku s Jimim Hendrixem, který hrál tak dlouho v extázi na kytaru, až mu z toho krvácely prsty, ale on to ignoroval. Mám štěstí, že můžu dělat to, co dělám, takže si nestěžuji. Jen vnímám tu čest, kterou to pro mě je.
Anne Hathaway
Tento film ukazuje, že je možné mít několik verzí jedné známé postavy. Proto mě zajímají některé atributy Catwoman, které jsi ráda vynechala a ty své originální, na které jsi pyšná.
Byla jsem ráda, že jsem nemusela hrát s kočkami, protože se s nimi většinou těžko pracuje. Naopak jsem byla ráda, že tam zůstal ten její smysl pro humor, že ho tam Chris dokázal šikovně zakomponovat, ale stále ji nechal vyznít jako temnou osobu, na které není nic vtipného. Líbí se mi, jak dokáže říct vtip za chůze, to na ni velice obdivuji.
V některých rozhovorech jsi tvrdila, že když tě Chris Nolan poprvé kontaktoval, myslela sis, že budeš hrát Harley Quinn. Můžeš říct několik nápadů, se kterými jsi na tu první schůzku šla?
O tom jsem strašně dlouho nepřemýšlela, ale vím, že jsem měla připravený chichot a hopsání, což jsem stejně nepředváděla. Měli jsme dvouhodinový rozhovor o všem možném a někdy v půlce mi řekl, že tou rolí je Catwoman. Já tam celou dobu seděla a snažila se vypadat zlověstně, a když jsem se tohle dozvěděla, řekla jsem si: „Kur…,“ a během několika vteřin se změnila z hyperaktivní osoby na uvolněnou a lstivou. Chvilku trvalo, než jsem se zúčastnila konkurzu, a když jsem tu roli pak dostala, ve stejnou chvíli se u mě dostavila jak úleva, tak hrozná nervozita.
V roli Catwoman byla známá Michelle Pfeiffer, ale teď se ukázalo, že to po letech dokáže úspěšně převzít i někdo jiný. Představ si, že bude někdo třeba za 20 let přebírat jednu z tvých rolí. Koho bys v nějaké z nich chtěla vidět?
Klidně Meryl Streep, jak hraje princeznu Miu v Deníku princezny, ona zvládne všechno.
Kluci z Bez kalhot mi říkali, že by ji rádi viděli v pokračování.
Channinga Tatuma bych ráda viděla v roli Seliny Kyle. Vlastně bych ho ráda viděla v čemkoliv. (smích)
Gary Oldman a Joseph Gordon-Levitt
Vaše zkušenosti s postavami byli odlišné, jeden s ní prožil tři filmy, druhý pouze jeden. Pokud by to mělo být naopak, a ty jsi mohl strávit tři roky s Blakem a ty pouze jeden s Gordonem, jaký atribut bys, Josephe, blíže prozkoumal a jaký by ses, Gary, snažil nejlépe vystihnout?
JGL: Co na Blakovi zbožňuji, a co mě hned upoutalo, byl jeho idealismus. Je to optimista, zatímco všichni okolo jsou spíš cynikové, zlenivěli a smířili se s tím statusem quo. To, že mu připadá, že tady něco nehraje a chce, aby lidé otevřeli oči, je vlastnost, kterou si cením u všech lidí. Že se jen tak nesmíří s tím co je, ale snaží se jít svou cestou.
GO: Já jsem měl právě možnost tuhle vlastnost prozkoumat. Obě postavy jsou si velice podobné a scény, kdy se oba poprvé objevují na scéně, jak Gordon v prvním filmu, tak Blake ve třetím, jsou také obdobné, přestože není Gordon nováčkem, máte ten pocit, že je jejich boj beznadějný.
Rád bych teď hovořil o očekáváních. Všude se mluví, jak jsou fanouškovská očekávání obrovská. Stalo se vám někdy jako hercům, že jste čekali na scénář a měli tak trochu strach, že jsou vaše očekávání možná až příliš velká a nebude to tak dobré?
GO: Když jsme dělávali rozhovory k jiným filmům, lidé se skoro pořád ptali na Batmana, a jak to s ním vypadá. Samozřejmě jsem jim nemohl nic prozradit, takže jsem jen říkal, že je ten příběh výborný. Nikdy jsem nepochyboval, že bude scénář špatný. Vím, že se Temný rytíř těžko překonává, hlavně kvůli Heathovi a jeho postavě, ale já myslím, že to Tom zvládl. Prostě ten scénář je fantastický. Četl jsi ho celý, nebo jen svoje části?
JGL: Šel jsem k Chrisovi domů a tam jsem to musel naráz celé přečíst.
GO: On totiž rozesílal i scénáře, které neměly konec.
Michael Caine a Morgan Freeman
Jaký byl ten první moment, kdy jste si uvědomili, že tohle nebude jen obyčejný popcornový film o superhrdinovi, ale film, který změní Hollywood?
MC: Když jsme si přečetli scénář. Pokud bychom tam měli role, kde budeme dělat jen sluhy a nosit čaje, ty role bychom nevzali. Hledali jsme tam dobré prokreslení vztahů, dobře napsané dialogy, prostor pro herectví a to ve všech třech filmech bylo. Tohle většinou u letních blockbusterů s kaskadérskými kousky a speciálními efekty nemíváte, proto je Chris v tomhle ohledu takový génius. Tady jsou totiž skuteční lidé a skutečné drama ztvárněné velmi dobrými herci.
MF: Jde o v prvé řadě o lidský příběh na pozadí celé té akce a to je něco, k čemu v hloubi duše tíhneme. Příběh o člověkovi, kterého můžou skutečně zranit.
Líbí se mi na Luciusovi a Albertovi, že stojí za Brucem a z obav, aby se až příliš neztratil v Batmanovi, se ho snaží usměrňovat. Stalo se vám někdy, že byl váš herecký kolega tak ponořený do role, že jste ho museli trochu usměrnit?
MF: Ano. Bylo to v divadle. Musíte tomu člověku prostě říct, že je to jenom hra. (smích)
MC: Já se radši neodvážím nic říct.
Cítím historku?
MC: Ano, ale raději ji nebudu vyprávět. (smích)
Batman by nebyl nikdo bez Alberta a Luciuse. Kdo je pro vás tou osobou, bez které by nebyli Michael Caine a Morgan Freeman tím, čím teď jsou?
MF: Řeknu to za něj, byl by to jeho otec.
MC: Ano, můj otec.
Mohu se zeptat proč?
MC: Můj otec odešel hned na začátku války bojovat a po celých pět let se ani jednou nevrátil, přijel až na úplném konci. Byl to můj hrdina. Avšak matka byla tím člověkem, který ze mě jednou větou udělal toho, čím teď jsem. Když můj otec odešel, mně bylo šest a bratrovi tři, matka nenaříkala, co si bez něj se dvěma dětmi počne, ale řekla nám: „Táta je teď pryč, takže se o mě vy dva musíte postarat.“ A my řekli: „Neboj, mami, my se o tebe postaráme.“ Tou jedinou větou ze mě udělala skutečného muže.
Christopher Nolan
Tento rozhovor je pro mě skutečně důležitý, takže jsem znovu sledoval všechny vaše filmy a u prvního z nich, Sledování, jsem si všiml na dveřích jedné z postav něčeho zajímavého. Víte, co to bylo?
Vím přesně, co máš na mysli. Je to nálepka Batmanova symbolu na dveřích hlavní postavy. Já jsem ji tam nedal a zdaleka jsem nevěděl, že tam během filmování je. Čirá náhoda.
Poté jsem tedy sledoval Memento a znovu jsem si všiml něčeho zajímavého.
Ano, myslím, že vím a nikdo se mě na to ještě neptal. V jednu chvíli je tam záběr na komiksy a znovu je tam čirou náhodou Batman a i Superman.
Vidíte v tom nějakou poetickou opodstatněnost?
Líbí se mi myšlenka takového fatalismu, ale všechno je to náhoda. I když to, co vytváří náhody, jsme právě my. Hlavně jde ale o ikonické postavy, které jsou tady už strašně dlouho a jsou všude. Na tričkách, budovách, prostě všude. Když tedy přistupujete k Batmanovi, musíte to dělat s velkou zodpovědností.
Když Temný rytíř před 4 lety skončil, nechal jste tam spoustu neznámých. Jokera jste doslova nechal viset z budovy. Přišlo mi skvělé, že jste se k tomu v novém filmu již nevraceli z úcty k Heathu Ledgerovi.
Přišlo mi, u kolegy jako je Heath, příliš triviální zakomponovat skutečnou tragédii do fiktivního příběhu. Velice brzy jsme se tedy rozhodli, že to necháme být a budeme uctiví.
Ještě před tragédií, přemýšlel jste někdy, že byste nechal Jokera vrátit se do příběhu?
Ta tragédie se stala časně během stříhání filmu, a jelikož vždy pracuji pouze na jednom projektu, nepřemýšleli jsme o pokračování až do doby, než byl film hotový.
V každém filmu máte jednotlivé motivy. V Batman začíná je to strach, Temný rytíř měl chaos a tento má bolest. Můžete mi tedy říct, jak jste například prožíval strach během prvního filmu?
To je trochu ošidné. Samozřejmě jsem cítil strach na začátku, kdy jsme se pouštěli do ikony, jakou je Batman. Navíc jsem neměl zkušenosti s takto velikou produkcí a byla to veliká zodpovědnost, takže strach byl na každém kroku. Co se týče Temného rytíře, tam byla produkce dobře zvládnutá, takže jsem chaos nezažil. Možná během scény pohřbu, kdy bylo na place přes sto komparzistů, ale to byla spíš taková generálka na těch jedenáct tisíc, které jsme měli ve filmu v jeden den teď. Bolest jsem žádnou nezažil.
Mám tu ještě pár drbů, které se v souvislosti s filmem šířili. Je pravda, že byl prosazován DiCaprio do role zloducha?
To není pravda.
Existovala doba, kdy jste se nehodlal k sérii vrátit?
To je částečně pravda. Souviselo to hlavně s příběhem, který jsem chtěl vyprávět. Pokud bych s ním nebyl stoprocentně spokojený, nepustil bych se do toho. Tohle jsem řešil někdy po Temném rytíři.
Řekl jste hercům konec filmu slovně, abyste ho nemusel psát na papír?
Ano, to je pravda, pokud to herci nepotřebovali mít nutně napsané. Ten konec jsme střežili opravdu přísně, ale občas jsem ho musel vysvětlit lidem, kteří na filmu pracovali.