Recenze: Amazing Spider-Man

Proti Spider-Manovi Sama Raimiho nic nemám. Ba naopak, první a druhý díl jsem si v době uvedení nesmírně užil. Nicméně je pravda, že trojka se nepovedla a celá trilogie nestárne příliš dobře. O to víc mi unikala vlna nevole, která se proti nové adaptaci a priori zvedla. Aniž by kdokoliv z křiklounů o filmu předem něco věděl, navzdory tomu, že ho natáčel talentovaný Marc Webb a hraje v něm hromada skvělých herců. Teď je Amazing Spider-Man tady a můžeme ho posuzovat na základě toho, co jsme viděli. Jde tedy o zbytečný reboot nebo se nová adaptace povedla?

Asi největší slabiny celého filmu nakonec opravdu spočívá v tom, že se nevyhne srovnávání s nedávným Raimiho Spider-Manem. Scenáristé dělali, co mohli, aby se od něj maximálně odlišili a tyhle mantinely je nasměrovaly k celé řadě originálních řešení, jenže v příběhu je několik málo bodů, které zkrátka a dobře příliš jinak natočit nejde a v tu chvíli Amazing Spider-Man působí čistě jako omlazená kopie filmu z roku 2002. Krom těchhle několika záblesků „kopírování“ ale naštěstí snímku nejde skoro nic vytknout.

Spider-Man, Amazing Spider-Man

Zasazení děje na střední školu Spider-Manovi prospívá a i hlubší zkoumání zmizení Peterových rodičů dělá z hlavního hrdiny podstatně většího sympaťáka. Protože zatímco byl Tobey Maguire prostě divné, vyplesknuté ucho (a bylo to i Maguirovým kukučem, ne že ne), u Andrew Garfielda hned od začátku víme, proč je tak trošku samotář. Navíc mu lze, na rozdíl od Tobeyho, věřit že je to vážně středoškolák. Daleko větší důraz je kladen na fakt, že je mladý Parker tak trochu génius a už před získáním superschopností oplývá jistou mrštností (je to skejťák) a sklonem zastávat se slabších.

Okolností zrodu superhrdiny jsou pozměněné, ale klíčovou roli v nich hraje hledání zmizelých rodičů a zrod Lizarda, za který se Peter cítí osobně odpovědný. Lizard obecně je pak samozřejmě kapitolou samou pro sebe. Pokud ho budeme brát jen jako obří ještěrku, se kterou se Spider-Man musí utkat, neměl jsem s ním nejmenší problém. V kontrastu s hrubou silou těžkopádného ještěra krásně kontrastovalo, že nový Spider-Man je především hbitý střízlík, který spoléhá na svou pohyblivost a vynalézavost. Ani digitální triky mě jakkoliv neurážely, od Raimiho Spider-Mana technologie jednoznačně pokročily.

Ostatní herci

Slabší to bylo s lidskou podobou Curta Connorse. Rhys Ifans nedostal nijak převratný scénář a ani se mu z jeho hrubých obrysů nepodařilo postavu nijak výrazně povýšit. Doktorova motivace je hodně zkratkovitá a charismatem se Ifans třeba takovému Willemu Dafoovi (Green Goblin) nemůže rovnat. Connors je tu zkrátka pro to, aby pomohl Spider-Manovi na svět, a pak ať si ho třeba pohltí dějiny. A Rosemary Harris byla v roli tetičky May nepřekonatelná (nově ji hraje o poznání mladší Sally Field).

To ostatní vedlejší postavy jsou podstatně zajímavější. Mladý Chris Zylka dokázal školnímu tyranovi Flashi Thompsonovi i na malém prostoru vdechnout překvapivou mnohovrstevnatost, Strýček Ben (Martin Sheen) je spolehlivým morálním středobodem Peterova světa a roli mužského vzoru později přebírá také policejní náčelník Stacey (Denis Leary), který sice v téhle inkarnaci zastává také úlohu Spider-Manova nejhlasitějšího odpůrce, ale není zaslepený a vždy je připraven zachovat se správně. Zdaleka nejdůležitější je ale samozřejmě Peterova školní láska Gwen Stacey, v podání okouzlující Emmy Stone. Ta není ani zblblá do Spider-Mana, ani v Peterově náručí nehledá útěchu po tom, co randila s několika blbečky. Prostě si s ním rozumí. Mezi ní a hrdinou je výborná chemie a na rozdíl od Kristen Dunst není Emma Stone pouze sympatická, ale také hezká.  

Webb nezklamal

Co se Webbovy režie týče, tak dle očekávání pro něj nebyl problém namíchat výborný koktejl ze stavebních bloků, kterým rozumí. Romance funguje bezchybně, Peterovo hledání sebe sama drží vaši pozornost a celý snímek v odlehčené náladě uhání dopředu. Neustále se něco děje a Webb servíruje další a další nápady. Chvíli předvádí, jak promyšleně se dokáže distancovat od staršího filmu, pak zase chvíli čerpá netušené možnosti z původní látky. Spolehlivě dokáže uhodit na dramatické struny i udržovat patřičný nadhled (snímek je doslova prošpikovaný momenty, jako je ten, kdy Spider-Man čeká na padoucha a krátí si chvíli hrou na mobilu), aniž by film působil roztříštěně. Jak si ale poradil v akčním a trikovém oddělení?

Nakonec také výborně (i když mu samozřejmě pomáhala kavalerie pomocných režisérů, akčních choreografů atd.). Akční scény v žádném případě nejsou v měřítku, v jakém je najdeme třeba v Avengers, ale všechny mají v ději své logické opodstatnění a mají svůj emocionální náboj – vždycky je něco v sázce a nikdy vítězství není zadarmo. Důraz na praktické efekty se vyplatil a na plátně je moc dobře znát, že postavička v kostýmu není jen shluk jedniček a nul, ale kaskadér, který skutečně letí vzduchem. Nicméně když už na digitální triky dojde, tak je okamžitě znát, že oproti staršímu Spider-manovi doba o deset let pokročila. Žádné legrační tajtrlíkování ala videohra se nekoná. A akční scény jsou oproti staršímu Spider-Manovi lepší všeobecně. Spider-man bohatě využívá svých schopností i prostředí, neustále metá pavučiny, skáče a leze. Jeho taktika dává smysl, je choreograficky zajímavá a přehledně nasnímaná. A nebojte, v trailerech jste ani zdaleka neviděli všechno. „Létání“ nad městem je famózní.

3D a dabing

Když už je řeč o létání, tak si pomalu ale jistě přestávám důvěřovat, co se hodnocení 3D týče. Opět jsem měl pocit, že kdybych film viděl ve 2D, skoro o nic bych nepřišel (a to je Spider-Man ze zahraničí chválený, jako jeden z výraznějších trojrozměrných zážitků) a navíc se velká část filmu odehrává ve tmě, takže ve špatně seřízeném kině divák nic neuvidí. Co hůř, opět u nás nepoběží žádná titulkovaná 3D kopie, takže 2D je vlastně nezbytností, protože dabing v žádném případě nebrat! Jsou i horší, ale obzvlášť v emocionálně vypjatých scénách se čeští dabéři dokážou pouze pitvořit a lacině přehrávat a veškerý zážitek z původního výkonu je ten tam.

Verdikt

Amazing Spider-Man v žádném případě není zbytečný film. Ano, opět se díváme na profláknutý Spider-Manův zrod, ale díváme se na něj z jiného úhlu a novýma očima, takže není problém si ten zrod ještě jednou naplno užít, zvlášť když ten z roku 2002 je z dnešního hlediska už místy malinko úsměvnou záležitostí (testováno včera). Amazing Spider-Man je oproti tomu daleko modernější a případnější současné době. Marc Webb svůj první vysokorozpočtový film spolehlivě ustál a představil nám mladého a dravého Spider-Mana, se kterým se kdykoliv s chutí vydám na další dobrodružství. Dýchavičný špekáček ze Spider-Mana 3 je spolehlivě zapomenut, budoucnost čeká. Legendární Spider-Man 2 by snad ještě s Amazing Spider-Manem soupeřit mohl, ale „jedničku“ a „trojku“ nová verze hravě překonává prakticky ve všech aspektech. Číselné hodnocení je za dabovanou verzi, až uvidím originál, dost možná se vyhoupnu ještě o bodík výš.