Jedním z nejočekávanějších sci-fi filmů letošního roku se stala Anihilace, a to hned z několika důvodů. Tím prvním bylo jméno, které za filmem stojí. Tím je Alex Garland, úspěšný scenárista (28 dní poté, Dredd), který zabodoval před čtyřmi lety s povedeným sci-fi Ex Machina i jako režisér. Tím druhým důvodem je námět, který čerpá z první knihy zajímavé a populární sci-fi trilogie od J. S. VanderMeera. A třetím důvodem jsou poutavé trailery, které slibovaly mysteriózní sci-fi podívanou s originálním vizuálem. Přes všechny optimistické prekurzory však film není bez chyb, ale začněme od začátku.
Snímek Anihilace sleduje bývalou vojačku a současnou bioložku Lenu (Natalie Portman), které se již rok nevrátil manžel Kane (Oscar Isaac), jenž je také vojákem, z tajné mise. Když se Kane zničehonic objeví, je spolu s Lenou odvezen společností Southern Reach k tzv. Oblasti X. Lena zjišťuje, že Oblast X se rozrůstá již tři roky poté, co na maják na pobřeží Floridy spadlo cosi. To se začalo šířit a vytvářet prazvláštní ekosystém nazvaný "Shimmer" (Záře), který naprosto mění vše živé, a všechny výpravy do něj skončily neúspěchem. Lena se tak spolu s lékařkou Anyou (Gina Rodríguez), psycholožkou Dr. Ventressovou (Jennifer Jason Leigh), fyzičkou Josie (Tessa Thompson) a geoložkou Cassie (Tuva Novotny) vydá na výpravu do Oblasti X, s cílem dostat se k majáku, zjistit informace o Záři, ale především o tom, co se stalo jejímu manželovi.
Nejdříve je dobré zmínit to, že film šel do kin prakticky jenom v USA, kvůli tomu, že byl shledán producenty „příliš inteligentním a složitým“. Celosvětovou distribuci tak zaštítil Netflix, který již se studiem Paramount vyjednal podobný deal u filmu Cloverfield Paradox. Mně osobně nepřišel film tak příliš složitý sám o sobě, rozhodně ne více než třeba Příchozí režiséra Denise Villeneuva. Základní děj a důvody toho, proč se děje co se děje, se dají vcelku dobře pochytit. Otázkou je spíš to, jak si bude každý divák interpretovat průběh snímku jako takový, jeho nejednoznačný závěr a celkové vyznění.
Právě kvůli své nedoslovnosti je film v určitých pasážích matoucí. Život hlavní postavy (Portman) se prolíná celým dějem, a ve výsledku reflektuje to, co se v Oblasti X děje. V rámci toho tak v průběhu sledujeme různé flashbacky, které sice dodatečně utvářejí celou myšlenku, ve výsledku jsou však poněkud otravné a člověka vyvádějí z koncentrace. Děj jako takový příliš ničím nepřekvapí, a je dost předvídatelný. Naštěstí se do Oblasti X podíváme hned po půlhodině filmu, jelikož scény mimo ní jsou pomalé a nezajímavé.
Tím se dostáváme k samotné Oblasti X, jenž je na celém filmu to nejzajímavější, a pro mě osobně byla největším lákadlem. Jak již bylo zmíněno, ekosystém Záře je stavěný na tom, že neustále mutuje a kopíruje živé organismy, ať už rostlinné či živočišné. Na začátku můžeme vidět především zvláštní a nebezpečně okouzlující flóru, blíže ke zdroji se pak objevují čím dál tím silnější mutace, jako jsou keře ve tvaru lidí, nebo fascinující kreace v podobě "medvěda", jenž pohlcuje poslední myšlenky a výkřiky svých obětí.
Vizuální zpracování je rozhodně podmanivé a vypadá dobře. Ve dne vše září a je barevné, v noci se pak okolí mění na tichého zabijáka. Ve druhé polovině filmu přecházíme z dobrodružného sci-fi až téměř do mysteriózního hororu, který má opravdu hutnou atmosféru. Finále je pak ve znamení naprostého vizuálního a dějového mindfucku, který však nepůsobí tak emočně a silně jako např. ve zmíněných Příchozích.
Co se postav týče, scénář si nijak neklade důraz na to, aby je nějak hlouběji vykreslil. Víceméně žádná z nich není moc sympatická, a o každé postavě víme pouze tolik, abychom byli na konci schopni pochopit její osud a roli v celkové teorii ohledně Oblasti X. Výkonem žádná z hereček nevyčnívá, naopak např. Tessa Thompson má po úspěchu v roli Valkyrie daleko méně prostoru, než by si možná zasloužila. Jako poslední věc ještě zmíním hudbu, která je značně minimalistická a mysteriózní, neslyšíme ji však natolik často, aby se zaryla výrazněji do paměti.
Ve výsledku je Anihilace podmanivé sci-fi, které však z mého pohledu funguje více v hororových a dobrodružných aspektech, než ve vykreslování vyšších významů a podobenství. Postavy výrazněji nezaujmou, stejně tak jako je děj poměrně předvídatelná věc. Nahoru vše táhne opravdu líbivý, svítivý a kreativní vizuál s hutnou atmosférou.
Přikláním se k tomu, že film rozhodně bude lidi rozdělovat, a ve výsledném hodnocení bude záležet na tom, zda budete mít chuť rozkrývat symbolismus a vedlejší významy, kterými autoři jinak poměrně holý příběh naplnili. Pokud půjdete čistě po zážitku z děje a postav, je dost možné, že se dostaví mírné zklamání. Pokud se necháte obklopit atmosférou, s chutí nakouknete pod povrch, a jste fanoušky podobně zasněných sci-fi, pak vás film jistě zaujme.
