Zlaté glóby jsou rozdány a kompletní výsledky najdete v samostatném článku z dnešního rána. Pojďme se ale zaměřit na to, jak na nás skladba vítězů zapůsobila a jaký byl celý ceremoniál.
Že budou až takhle výrazně bodovat Tři billboardy za Ebbingem, to asi čekal málokdo. Celkem čtyři sošky, to je nejvíc ze všech uchazečů, navíc v kategoriích, kde byli jiní favorité. V té dramatické se očekávalo vítězství Spielbergova The Postu nebo vlastně kteréhokoliv jiného filmu. Ebbing byl takovou popelkou, která slízla vítězství hodně nečekaně. To samé platí o kategorii mužských hereckých výkonů ve vedlejší roli, kde se předpokládalo vítězství Willema Dafoa, potenciálně Armieho Hammera, ale nakonec se mohl radovat Sam Rockwell. A také u kategorie ženského hereckého výkonu v hlavní roli filmového dramatu se větší šance dávaly Meryl Streep, popřípadě Sally Hawkins, ale sklízela Frances McDormand. Možná jen v té kategorii scénářů není vítězství divadelního dramatika Martina McDonaghy až takovým překvapením. Slova obecně přitom byla velkým tématem celého večera.
Ale zůstaňme ještě chvíli u filmu. Dvě sošky pro Lady Bird, za nejlepší komedii a nejlepší herecký výkon v komedii (Saoirse Ronan) až tak překvapivé nebyly, zato Tvář vody leckdo překvapivě vnímat mohl. V kategorii režisérů bojoval Guillermo del Toro s Christopherem Nolanem či Stephenem Spielbergem a přesto zvítězil. Druhá soška pak byla za hudební doprovod, kde si netroufám vítězství komentovat, snad jen s dodatkem, že Desplatova hudba bývá obecně dobře přijímaná, takže jeho letošní vítězství určitě není žádným nečekaným třeskem.
Vítězství Garyho Oldmana za mužský herecký výkon v Nejtemnější hodině bylo očekávané, vítězství Jamese Franca za The Disaster Artist potěšilo, jen mně upřímně maličko zhořklo v momentě, když si Franco na pódium pozval Tommyho Wiseaua (skutečný předobraz své filmové role) a tak trochu si z něj dělal svou cvičenou opičku. Ale to je opravdu jen osobní dojem, třeba Franco Tommyho zná natolik, že moc dobře ví, že jej potěší už samotná přítomnost na pódiu Zlatých glóbů a trochu ostřejšího zacházení s chutí snese.
Večerem provedl vkusně Seth Meyers, který se ukázal být dobrou volbou. Meyers se ve své noční talk show nebojí politických a společenských témat a zároveň je většinou poměrně umě snoubí s nadsázkou a humorem, což byl přesně přístup, jaký byl ve zjitřené atmosféře současného Hollywoodu ten večer potřeba. Hned na úvod Meyers zažertoval, že si připadá jako takový pokusný pes, vystřelený jako první do vesmíru zábavních pořadů roku 2018, kdy si na něm všichni následující moderátoři mohou ověřit, čemu se mají v minovém poli náročných témat vyvarovat.
Předloni a začátkem loňského roku největší pozornost v liberálním Hollywoodu budil #OscarsSoWhite a obecně rasismus. To se postupně přelilo v mediální přestřelky s prezidentem Donaldem Trumpem a následně ještě #MeToo, tedy série obvinění ze sexuálního zneužívání, která se rozšířila jako požár po pádu Harveyho Weinsteina. Celý večer se nesl ve znamení woman power, burcování proti nečinnosti, vtipů na adresu obviněných, kritizování nerovnosti pohlaví a vyjadřování podpory.
Největší pozornost sklidily se svými projevy Oprah Winfrey a Frances McDormand, držitelka sošky za Tři billboardy za Ebbingem. Natalie Portman si postěžovala na malé množství žen za kamerou, Gary Oldman se pochlubil, že už před lety poznal, že je Harvey Wainstein je slizoun a nikdy s ním nespolupracoval.
Víc než filmy v sále rezonovaly seriály se silným dámským obsazením či poselstvím, čili Sedmilhářky (Reese Witherspoon a Nicole Kidman jako producentky připravily seriál, kde jsou ženy v popředí a domácí násilí je jedním z témat) a Příběh služebnice (příběh z dystopické budoucnosti, ve které se americká společnost zvrhla v patriarchální pravěk, kde jsou plodné ženy degradovány do role nádoby na sémě).
Právě zmiňované Witherspoon a Kidman pak byly jedny z předních tváří nové iniciativy #TimesUp, čili čas nadešel, která se snaží burcovat ženy a muže, aby nečině nepřihlíželi, ale odvážně vystoupili proti bezpráví ve svém okolí. Skupina asi 300 žen ze zábavního průmyslu pod záštitou Time’s up založila fond, který bude platit legální výlohy pro osoby, které se rozhodnou veřejně vystoupit se svým obviněním proti sexuálním násilníkům. Witherspoon burcovala ke statečnost a prolomení mlčení. „Čas nadešel. Vidíme vás, slyšíme vás a povíme váš příběh“.
Společensky uvědomělý večer si naladilo podle prvotních zpráv obdobné množství diváků, jako loni (tehdy to bylo zhruba 20,2 milionu diváků, letos se na přesná čísla ještě čeká), což byl jeden z nejlepších výsledků za poslední dekádu. Uvidíme, jestli se podobná agitační atmosféra přenese i na březnové předávání Oscarů anebo v té době převládne především hollywoodská touha oslavovat sebe sama.
A takhle Oprah kandiduje na první prezidentku USA ;-)
