Milí čtenáři. Usedám ke klávesnici, abych po roce opět napsal přání k vánočním svátkům. Na mysl přichází celá řada otřepaných frází a klišé. Dárky, cukroví, pohádky… Však to znáte. Dá se vlastně říct na Štědrý den něco skutečně nového? Člověk (já) už ho přeci jen zažívá slušných pár desetiletí a nic moc zásadního se nemění. Rozhodně ne v tomhle věku. Ale jedna nepatrná věc je letos přeci jen jinak. Bráchovi se narodila dcera. Zatím je maličkatá a vnímá maximálně to, že je všude daleko víc světýlek a cingrlátek než předtím. Ale za rok, za dva už bude okolí vstřebávat s pořádnou vervou. A všechny ty otřepané fráze a klišé pro ni budou nové, nepoznané a nejspíš vyloženě kouzelné. A celá naše rodina si bude moct tenhle čerstvý úhel pohledu užít společně s ní. Pro vás ostatní mám alespoň tuhle krátkou sentimentální poznámku. Jestli vás jakkoliv inspirovala, dejte určitě v komentářích vědět, jestli jsou tyhle Vánoce čímkoliv netradiční pro vás.
Jinak díky za vaši přízeň, která je rok od roku silnější a silnější. To je z hlediska Fandíme Filmu tím nejlepším možným vánočním dárkem. Na oplátku slibujeme, že se tu společně s nějakou otřepanou vánoční zdravicí sejdeme i za rok.
Za tým Fandíme Filmu,
Anarvin
