Nové drama s názvem Stronger pojednává o různých druzích síly, kterou je člověk schopen sebrat či vyvinout tváří v tvář tragickému zásahu do života. Film vypráví reálný příběh Jeffa Baumana, normálního sedmadvacetiletého muž, který se v roce 2013 hrou osudu ocitl na cílové čáře teroristy napadeného Bostonského maratonu. Jeho nezdolný charakter a způsob, kterým přijal fakt, že přišel v bombovém útoku o obě nohy, se přetavil v symbol heroismu a dodal mnohým inspiraci. Filmaři hledali způsob, jak skloubit skutečný životní příběh (dost tvrdý životní příběh) a zároveň neztratit diváky, zaujmout. Podle Jakea Gyllenhaala v hlavní měli štěstí v tom, že Bauman má smysl pro humor, dost černý smysl pro humor, takže často jen stačilo do scénáře zanést věci, které Jeff někdy skutečně pronesl a o zábavu bylo postaráno.
Ve vizuálním stylu vyprávění kameramana Seana Bobbitta je znatelný důraz na minimalismus, kterého ale rozhodně není snadné docílit. Bobbittovy rozsáhlé zkušenosti byly klíčem k tomu, aby se události na plátně podařilo vykreslit co nejpřirozeněji. Použití denního světla, určitá nehybnost, pocit, jako že se nacházíte jaksi “uvnitř”… Gyllenhaal zmiňuje, že některé klíčové scény nám kamera paradoxně ukazuje jakoby zdálky. Jednou z takových scén je dle zúčastněných ta v nemocnici, kde dojde k amputaci obou Baumanových nohou. Vidíme zblízka Baumanovu tvář a slyšíme okolní hlasy, přičemž jeho dolní končetiny, hlavní motiv záběru, jsou rozostřeny. Divák tak nevyhnutelný moment vnímá s mnohem větší intenzitou.
Podobně je to i s dialogy. Gyllenhaal dodává, že místo toho, aby stěžejní promluvy zdůraznil detailem tváře protagonisty, nás je Babbitt nechává vyslechnout jaksi mimochodem; kamera buď snímá herce zezadu nebo v celkovém záběru. Otočení téhle tendence naruby mu pak dává další munici, se kterou může diváka příjemně překvapit a přiblížit se jeho vnímání situací ve skutečném světě.
“Stronger je film plný syrových emocí, lidství a humoru. Je to příběh ze života muže, který se stal žijícím ztělesněním ‘Boston Strong’”. Tenhle slogan se krátce po útoku stal velice populárním hashtagem na Twitteru a rozšířil se po celém světě, stejně jako myšlenka, kterou představuje. No a nám nezbývá než se těšit. Snímek režiséra Davida Gordona Greena se v amerických kinech objevil už zhruba před týdnem a recenze jsou spokojené. Den české a slovenské premiéry stále zatím nebyl ohlášen.
