Drama debutující režisérky a scenáristky Marti Noxon s názvem To the Bone slibovalo v traileru sympatické obsazení a neortodoxní náhled na poruchy příjmu potravy a jejich léčbu. Jak se to filmu povedlo?
Hlavní hrdinkou je dvacetiletá Ellen v podání Lily Collins. Ellen je mladá umělkyně, která již delší dobu trpí anorexií, žije se svým otcem (který se ve filmu nikdy neukáže), nevlastní matkou a nevlastní sestrou. Její vlastní matka před lety začala žít se ženou a odstěhovala se z LA do Phoenixu, kde provozuje terapeutickou koňskou farmu. Stav hlavní hrdinky se čím dál tím více zhoršuje, z posledního léčebného programu je vyhozena kvůli nevhodnému chování, a poslední nadějí v očích rodiny se tak stává jistý William Beckham (Keanu Reeves), lékař proslulý svými neortodoxními metodami. Většina filmu se odehrává v jeho léčebném centru s názvem Treshold, kde se po Ellenině příjezdu seznamujeme s dalšími šesti pacienty doktora Beckhama.
V čem je hlavní zádrhel? Na film se sice dobře dívá, děj ubíhá jako po drátkách, ale nemá absolutně co říci. Navzdory slušnému obsazení - Lily Collins je ve své roli výborná, Keanu Reeves odvádí svůj obvyklý minimalistický standard, který k roli lehce cynického lékaře perfektní sedí, a ani k obsazení vedlejších rolí nemám vlastně žádné výhrady, film jako by nevěděl, kam vlastně kráčí. O anorexii či bulimii, jejich vzniku, nebo léčbě se dohromady nedozvíme nic, taktéž se nedozvíme mnoho ani o proslulých metodách doktora Beckhama. Ten se navíc ve svém centru z divákovi neznámého důvodu objevuje pouze ráno a večer, jednou uspořádá pro Ellen rodinné sezení, jindy vezme své svěřence na netradiční uměleckou instalaci. Sem tam pronese celkem zajímavou myšlenku, která by se dala aplikovat i mimo téma tohoto filmu, jinak se ale vlastně nedozvíme, jak jeho metody fungují, nebo jak své pacienty léčí, a jeho postava je ve filmu překvapivě upozaděna.
Film rozhodně nepostrádá zajímavé vedlejší postavy, terapeutická skupina je hezky různorodá, bohužel s nimi neumí příliš pracovat. A tak se dočkáme zcela zbytečné romantické linky, která děj nikam neposouvá a působí jen jako naprosto zbytečná vata. Tuto dějovou odbočku nezachraňuje ani jinak výborný Alex Sharp, talentovaný divadelní herec, a mimochodem nejmladší držitel ceny Tony pro nejlepšího herce v divadelní hře. Přitom stopáž filmu je relativně krátká (107 minut), a pokud by film měl co říci, klidně bych uvítal i delší. Takto bohužel zůstává pachuť nevyužitého potenciálu, kde se film zaobírá hlavně chováním hlavní hrdinky, ale jinak se toho divák moc nedozví.
Jedno z mála pozitiv snímku spatřuji snad ve vykreslení složitých rodinných vztahů, a snahy ostatních členů rodiny hlavní hrdince pomoci. Scénu, kdy Ellen její vlastní matka krmí, si tvůrci mohli odpustit, jinak je ale rodina jedním z mála světlých momentů filmu, u kterého mám jakž takž pocit, že funguje. Jen ten otec z nějakého záhadného důvodu chybí.
Verdikt
To the Bone sliboval neotřelý náhled na problematiku poruch příjmu potravy, sliby však zůstaly jen v traileru. Solidní obsazení bohužel nevynahradí absenci jakékoliv hlubší myšlenky. Ve výsledku se nám tak dostane akorát pocitu, že si lidé, trpící touto poruchou, za ni můžou sami. Režisérka má údajně s anorexií osobní zkušenost, takže je otázka, jestli skutečně chtěla, aby takhle snímek vyzněl. Zajímal by mě docela pohled někoho dalšího, kdo si podobnými problémy prošel. Nezainteresovaný divák si bohužel z filmu neodnese takřka nic. Zůstává pouze výborná Lily Collins, pramálo využitý Keanu Reeves, a pocit nevyužitého potenciálu. Film je dostupný na Netflixu.
