V nejnovějším akčním dobrodružství, s jednoduchým názvem Mumie, si Tom Cruise zahrál průzkumníka armády Spojených států, který si bokem přivydělává jako vykradač hrobek. Při svém posledním výsadku přivede shodou okolností zpátky na světlo světa léta pohřbenou egyptskou princeznu, která se zaprodala temným silám. Obživlá mumie se snaží otevřít bránu strašlivému zlu a je samozřejmě na Cruisově hrdinovi, aby ji zastavil dřív, než bude pozdě.

Mumie je vystavěná jako dobrodružná jízda, která se příliš nezastavuje a jde z jedné napínavé situace do druhé. Plus minus se míchají elementy dobrodružné, ala Indiana Jones (nechybí prastaré hrobky plné skrytých mechanismů), s krkolomnou akcí z repertoáru Toma Cruise (boj o život v beztížném stavu) a scény hororové nebo alespoň hororem říznuté. Ty fungují ve filmu nejvíc. V některých případech jde o jednoduché lekačky, ale mumie jako taková má správně zneklidňující, trhavé pohyby a ve stínech působí jako něco nepřirozeného, před čím je třeba se mít na pozoru. A navíc nestojí proti hrdinům sama. Společně s ní vstávají z mrtvých i další a nejedná se o klasické zombie nebo kostlivce. Nemrtví jsou vlastně vysušená těla, takže při soubojích vzniká řada poměrně vtipných situací, kdy se hrdinové snaží oponenty, zastavit, ale často jen promáchnou skrz apod.

Na horovou atmosféru se ale spoléhá jen málo. Zbytek akčních a napínavých scén není špatný a vlastně není na co konkrétního si stěžovat, ale všechno je to jen rutinní řemeslo. Dobře odvedené, ale až příliš povědomé. Každá scéna matně připomíná něco, co už jste v lepší podobě viděli někde jinde. Chybí jakýkoliv moment, který by skutečně vyčníval a akci by tak ospravedlnil. Samy o sobě dané scény význam nemají, jsou tu čistě jako zábavná součást vyprávění.

Všechno ostatní je pak vlastně jen taková omáčka, která má akci nějakým způsobem pospojovat. Děj je banální a předvídatelný, báchorka o mumifikované egyptské princezně, která chce hrdinu využít pro vpuštění zla na Zemi, dnes už opravdu nikoho nepřekvapí. Nepřesvědčí ani pseudohistorické flashbacky, které spíš pomáhají představit jeden klíčový předmět, než že by nějak skutečně prohlubovaly osobnost princezny.

Velká část prostoru je věnována také budování širšího světa.  Russell Crowe je ve filmu ředitelem společnosti Prodigium, která se zaměřuje na zkoumání a zabezpečení nadpřirozených jevů na Zemi. Po většinu času Crowe deklamuje o podstatě zla a dočkáváme se řady odkazů na další hororová monstra, se kterými bychom v budoucích filmech měli mít tu čest. Aktuálnímu příběhu Prodigium vlastně jen poskytne odpovědi na otázky, které nejsou až tak důležité a tu a tam zasáhne do situace, i když si nakonec stejně hrdinové musejí poradit sami.

Nu a ti hrdinové? Tom Cruise v hlavní roli je strašně zvláštní volba. Ve filmu má hrát hajzlíka se srdcem na pravém místě a nikdy jsem si nebyl tak docela jistý, nakolik mu vlastně tuhle úlohu věřím. Komediální momenty zvládá, v akčních scénách je perfektní, má charisma jako blázen, ale frackovitá drzost, kterou postava očividně má oplývat, ta v Cruisově výkonu prostě chybí. Pořád je to hvězdný Cruise, který udělá několik málo sebestředných rozhodnutí. Je svým způsobem zajímavé, že postava není zcela kladná a s motivem nutného zla a vytloukání klínu klínem se v průběhu snímku dál pracuje. Bohužel, když si protagonista projde svým vývojem a stává se z něj skutečně zajímavá postava, kterou by bylo fajn blíž poznat, je film u konce. Celá Mumie tak hodně silně působí jako prequel, jako origin story, jako pilotní díl jednoho velkého seriálu. Což je všechno pravda, ale aktuálnímu filmu je to platné jak mumii náplast s obrázkem.

Pokud jde o vedlejší postavy, tak mumifikovaná Sofia Boutella má především výrazné pohybové schopnosti a to jí roli prokleté hadí ženy pomáhá podat patřičně znepokojivý fyzický výkon. Russell Crowe si film užívá jako totální výplachové béčko a sebebanálnější repliky deklamuje s rozkošnickou vervou. Annabelle Wallis je rozpačitá. Občas je vyloženě prkená, ale nejspíš za to může scénář, protože v jiných scénách je sympaticky vykolejená z nadpřirozených jevů, které se kolem ní dějí. Jakmile film vklouzne do téhle komediální polohy, tak funguje zdaleka nejlépe, jenže tenhle tón se nedaří udržet pořád, a tak je snímek rázem o stupeň méně zábavný, kdykoliv se hrdinové k banálním (leč neuvěřitelným a ledabyle vysvětleným) situacím stavějí s vážnou tváří. Potíž je také v tom, že důležitou roli má hrát v příběhu osudová láska, aniž by se snímku podařilo uspokojivě nastolit, že se dvě ústřední postavy znají déle než pár dní. Nemluvě o tom, že je Wallis skoro o polovinu mladší než Cruise. Skvělým zpestřením je Jake Johnson v roli Cruiseova podstatně zdrženlivějšího parťáka. Dvojka má spolu vydařenou chemii a zábavně se špičkuje, takže je ohromná škoda, že Johnson nedostal příliš mnoho prostoru.

Myslím, že by daleko lépe fungovalo, kdyby jeho postava byla prohozená s postavou Annabelle Wallis, jenže to by celý snímek nesměl působit jak podle příručky. Diváci si žádají romantiku? Šup s ní tam. Kdykoliv se Mumie jen maličko vydá mimo zajeté koleje, má náběh k tomu, být opravdu dobrou (i když stále nenáročnou) letní zábavou. Takhle je to celé jen rutina, která mi v kině docela utekla, ale při zpětném ohlédnutí se jen velice špatně špatně zdůvodňuje, proč to tak vlastně bylo. Konkrétní pochvaly se točí hlanvě kolem rychlého tempa, Cruisova charismatu a ucházejícího akčního řemesla, zatímco neduhy vystupují na povrch čím dál zřetelněji a s každým dalším ohlédnutím jich není těžké vyjmenovat víc a víc. Není to určitě katastrofa, ale jako první zástupce provázaného světa monster Mumie moc dobrou reklamu nedělá.