Podzemní výtah Thomase vyvezl na louku obklopenou vysokými zdmi. Vůbec na nic si nepamatuje, dokonce si zpočátku nevzpomíná ani na vlastní jméno. Hned po příjezdu jej přivítá skupina dalších mladíků, které již dříve potkal stejný osud. Vytvořili zvláštní komunitu, která se na tom podivném místě snaží přežít a zároveň neúnavně hledá únikovou cestu. Možnost utéct mají každé ráno, kdy se ve zdi otevírá obrovská brána. Ta jim však pouze umožňuje vstoupit do obrovského a neustále se měnícího bludiště, které jejich nový domov obklopuje. Nejlepší a nejodvážnější běžci hledají cestu ven a postupně mapují jednotlivé části labyrintu. Mají na to jen čas vymezený denním světlem, večer se brána uzavírá a kdo se nestihne včas vrátit, mezi stěnami labyrintu nepřežije. Zůstane po něm jen přeškrtnuté jméno vyryté na stěně. Labyrint se totiž v noci mění na děsivé místo plné nejrůznějších nástrah, kvůli nimž se pravděpodobnost přežití v jeho útrobách limitně blíží k nule.