Recenze: Fízlové, hajzlové

Recenze: Fízlové, hajzlové | Fandíme filmu
Nejdivnější komedie letošního roku dorazila do kin. Připravte se na dědkovské slipy, policejní šikanu a Marilyna Mansona v roli teenagera.

Quentin Dupieux, alias Mr. Oizo, se nikdy netajil tím, že se svými filmy nesnaží nikomu zavděčit. Točí si je za pár šupů hezky po svém, vypustí je do světa, a pak diváku ber nebo nech ležet. Fízlové, hajzlové (Wrong Cops) se v tomhle ohledu nijak neliší a jejich smysl pro humor se v žádném případě nepodbízí ani nepodává divákovi pomocnou ruku.

Wrong Cops sledují konání členů jedné policejní jednotky a je to nadmíru zvláštní podívaná. Ve filmu není jediná normální nebo sympatická postava. Každý je slaboch, podivín, hajzl nebo rovnou úchyl. Jednotlivé figurky se hemží po ulicích Los Angeles a dělají zlé nebo divné věci. O skutečném ději nebo vývoji nemůže být řeč. „Hlavní“ hajzlík, strážník Duke (Mark Burnham), dealuje trávu v mrtvých krysách, a když mu kolega Sluníčko (Steve Little) nemá čím zaplatit, uloží mu, aby ho zbavil polomrtvého chlapa, kterého si vozí v kufru auta. Při kopání hrobu na zahradě najde Sluníčko balík peněz, o které ale okamžitě začne usilovat strážnice Holmes (Arden Myrin).

Do toho se mísí nejrůznější další existence, jako je strážník de Luca (Eric Wareheim), který vydírá ženy, aby mu „ukázaly prsy“, jednooký strážník Rough (Eric Judor), jenž se snaží prorazit se svým tanečním singlem a „emo teenager“ (oficiální text distributora), v podání nenalíčeného Marilyna Mansona!

Jak už bylo řečeno, žádná postava se nijak nevyvíjí, nikdo nemá ušlechtilé úmysly nebo alespoň všech pět pohromadě. Kromě duševní ošklivosti je většina postav značně odpudivá i fyzicky. Pot a nemytá těla z plátna žhnou, všude čouhají nějaké chlupy, vyvalené pupíky a zašedlé dědkovské slipy. A i když o Arden Myrin jde jen těžko říct, že by to byla ošklivá ženská, ale její postava to přebíjí barbínovskou stylizací a odpudivou nevychovaností.

Kromě toho, že film téměř postrádá děj, jsou zvláštní i jednotlivé scény, které často končí tak nějak v půlce, bez přílišného důrazu na kontinuitu či pointu, nechybí momenty, které naprosto nesouvisí s ničím ostatním, co se ve filmu děje. Do toho téměř neustále hraje Oizova hudba. Elektronická, jednoduchá, repetitivní. Tu a tam je cítit z nějaké písničky taneční potenciál (ústřední Stunt, se kterou snaží prorazit strážník Rough), vesměs jde ale o násilnou zvukovou invazi, která to mimo okruh Oizových fanoušků bude mít těžké. V rámci filmového vyprávění hudba působí jako jakási součást vtipu - Odkaz na osmdesátá léta minulého století, podtržení laciné a umaštěné poetiky.

Absurdní situace a bizarní osůbky, které jimi proplouvají, do značné míry připomínají internetové skeče. Ty poměrně běžně cílí na úzkou část publika, experimentují a neváhají hledat alternativy ke standardům humoru, které jsou běžně rozšířené ve filmech a v televizi. Když to nevyjde, nevadí, divák prostě video vypne a zkusí další. Za vytrvalé nahazování nápadů a jejich následnou konzumaci jsou pak komik a divák tu a tam odměněni vtipem, který se naprosto vymyká a jinde by asi neměl šanci.

Ve filmu je podobný přístup dost problematický, protože i když se občas nečekaným výronům Dupiého imaginace nejde nesmát, jindy jsou prostě jenom divné. Pár překvapivých vyprsknutí (nebo spíš uchechtnutí) je vykoupeno udiveným zíráním a dumáním nad tím, co v daném momentu autor viděl. Dovedu si nicméně představit, že ve skupině přátel (nakloněných bizarnímu humoru) a s alkoholickým nápojem v ruce může tahle dadaistická seance fungovat o něco lépe. Na humor čerpající z trapna, podivnosti a nekorektní parodie zkrátka musí být chuť a správná nálada.

Verdikt

Fízlové, hajzlové jdou statečně tam, kam noha běžné komedie nevkročí. Výsledkem je sled jen těžko předvídatelných situací, které svou bezprostředností a nekorektností jednou rozesmějí, podruhé znechutí nebo alespoň vyvolají nechápavé pokrčení ramen. Snaha se cení, je fajn, že existuje alternativa k hlavnímu proudu a experimentální pole, kde je možné zkoušet věci, které třeba jednou inspirují nějakého filmaře s větší sebekázní. Wrong Cops však ve svých nefiltrovaných hrátkách působí jako sled improvizací, které parta kámošů připravila pro stejně naladěné kámoše. Jestli mezi ty kámoše sami patříte, poznáte velice jednoduše z oficiálního traileru.

Naše hodnocení
5/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu | Upravit nastavení soukromí

© 2011 - 2024 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest