Recenze - Gunman: Muž na odstřel

Recenze - Gunman: Muž na odstřel | Fandíme filmu
Sean Penn chce být na stará kolena jako Liam Neeson. Fyzičkou ho dokonce předčí, ale ten zbytek?

Sean Penn je známý především pro své ambiciózní, dramatické role. Za Milka a Tajemnou řeku dokonce dostal dva Oscary. S přibývajícím věkem se ale uznávanému herci zachtělo zkusit si podstatně hollywoodštější polohu, zkusit si, jaké to je být hvězdou akčního filmu. Dopomoci mu k tomu měl Pierre Morel, režisér, který ve snímku 96 hodin udělal mašinu na zabíjení z Liama Neesona. Tentokrát to bohužel taková sláva nebyla. Tam kde 96 hodin vyplňovalo proud akce vyšetřováním, sází Gunman: Muž na odstřel na romanci a mocenské pletichy.

Penn ve filmu hraje Jima Terriera, muže, který před několika lety v Kongu společně s jednotkou žoldáků spáchal atentát na místního ministra. Myslel si, že pomáhá, ale ve skutečnosti přispěl k uvržení země do ještě většího chaosu a k tomu ztratil Annie, svou životní lásku (Jasmine Trinca). Teď se Terrier snaží odčinit své hříchy vrtáním studen v žíznivých částech Konga, ale pokání nemá dlouhého trvání. Znenadání mu někdo začne usilovat o život a Jimovi nezbývá nic jiného, než vypátrat, kdo nájemné zabijáky poslal a vyřídit si to s ním. Během hledáním se znovu potkává se starými parťáky, s Annie a s mužem, který ji od něj odloudil (Javier Bardem).

Film se od začátku snaží kličkovat mezi akcí a dramatem a dokud se Gunman drží v Kongu, od běžných akčních snímků se liší dost na to, aby byl zajímavý. V rámci hollywoodského spektáklu se s problémy násilím zmítané země neseznámíme nikterak důkladně, na druhou stranu je protagonista morálně nevyhraněný žoldák, najatý určitou mocenskou strukturou, která se snaží ovlivnit situaci v zemi prostřednictvím úkladné vraždy. Ve hře je těžba nerostů, nebezpečí ozbrojených útoků číhá na každém rohu, cokoliv cenného musí hlídat ozbrojenci a prostřednictvím Annie se podíváme také do polní nemocnice, na utrpení běžných obyvatel.  

Neutěšený obrázek z Afriky však velice rychle střídá zcela standardní akční naháněčka v jihozápadní Evropě. Největším dramatem jsou najednou Terrierova láska a jeho chatrné zdraví. I když Annie zatvrzelý žoldák před lety beze slova opustil, po opětovném shledání to k sobě dvojici osudově táhne, přesně podle žánrových pravidel. A následkem života ve válce Jima ve stresových situacích přepadají tak silné migrény, které ho mohou zcela vyřadit z provozu. I v tomhle ohledu se scénář drží klasických šablon, takže se migrény dostavují jen tehdy, když je jejich prostřednictvím třeba rozčísnout jinak naprosto přímočarou situaci. A pokud je to nezbytné, dokáže hrdina obtíže samozřejmě zázračně překonat.

Bohužel, sám se sebou bojuje daleko víc, než se skutečnými soupeři. Tedy aby nedošlo k nedorozumění, řadových zabijáků jde po Jimovi dost a dost. Horší je to s nějakou tváří, kterou by šlo k anonymnímu nepříteli přiřadit. Pokud hrdina po svých nepřátelích teprve pátrá, je samozřejmě jasné, že budou do značné míry záhadou. Na druhou stranu dlouho chybí Terrierovi nějaký opravdu jednoznačný hnací motor. Nepřátelé mu nejsou těsně v patách, dlouho nehledá nic a nikoho konkrétního, nemstí se ani nikoho nezachraňuje. Prostě tak nějak tušíme, že momentálně Pennově hrdinovi jde o život a až bude vše řečeno, už mu z nějakého důvodu o život nepůjde.

Většina vedlejších postav, kromě Annie, se ve filmu jen tak mihne. Javier Bardemn tentokrát není charismatický démon, jako ve Skyfall ani psychopatický terminátor, jako v Tahle země není pro starý. Idris Elba plní úlohu Deī Ex Machina, Mark Rylance v roli parťáka z Konga sice občas usměrní děj, ale objevuje se sporadicky a Ray Winstone je tu v roli kamaráda, který sice hrdinu neustále zrazuje od všech hloupostí, ale nakonec ho stejně nikdy se zatnutými zuby nenechá ve štychu. Sám Penn má sice ve filmu přímo ukázkovou muskulaturu, důvod, proč bychom mu měli fandit, však dát nedovede.

Teoreticky by mohl vyčnívat Peter Frazén, avšak jeho postava není nijak rozvinutá a ve filmu slouží k jedinému účelu. Jedná se o Terrierova protivníka v poli. Je přímý, zaťatý a na plátně je se svojí atletickou postavou fyzicky výrazný. Navíc se objevuje v těch momentech, kdy Gunman: Muž na odstřel dosahuje svého vrcholu, tedy během akčních sekvencí. Ty se drží při zemi a když pomineme Jimovu jistou dávku filmové „nesmrtelnosti“, daří se jim navodit realistický dojem. Málokdy akční scéna přesáhne rámec přímočaré přestřelky mezi několika muži a Penn skutečně působí jako zkušený veterán, který se nikam zbytečně nevrhá po hlavě a oponenty se snaží porazit především svojí chytrostí, bez zbytečného rizika. Právě slušná akce se tak stává spásným stéblem, které udrží nad vodou všechny ty zamilované pohledy a čím dál řidší děj plný nepříliš zajímavých postav

Verdikt

Gunman: Muž na odstřel se zpočátku tváří jako válečně-politické drama. Úvodní okolnosti a kulisy jsou však bohužel jen záminkou k tomu, aby se Sean Penn mohl vydat na naprosto obyčejnou akční výpravu, jakých jsme viděli už mnoho. Jednotlivé přestřelky a napínavé sekvence se docela povedly, jakmile ale Jim Terrier začne vykládat o svém zpackaném životě nebo znovu zažehává vášeň se svou bývalou láskou, je zle. Ve společnosti nevýrazných postav se o nic víc výrazný děj začne s postupující stopáží dost táhnout a jakmile je konec, vypaří se snímek z hlavy, jak pára nad hrncem. Takže ano, dostali jsme důkaz toho, že Sean Penn dovede přesvědčivě zlikvidovat komando nepřátel, ale možná si ze svých dramatických filmů měl do Gunmana přinést základní poučku, že bez slušného scénáře se slušný filmař prostě neobejde.

Naše hodnocení
5/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu | Upravit nastavení soukromí

© 2011 - 2024 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest