Recenze: Hacker

Napínavý thriller? Spíš natažená parodie žánru, která vymetá všechna klišé.

To nám ten thrillerově-akční rok v kinech začíná. Vedle vyčpělého třetího dílu 96 hodin dostáváme také unylého Hackera (Blackhat) od Michaela Manna. Mann servíruje táhlou báchorku o nebezpečných mužích s klávesnicí, která se použitou hudbou či střihem snaží navodit dojem, že se jedná o napínavé drama. Ve skutečnosti však jde o vyprázdněný sled žánrových klišé, ve kterém panáci bez charakteru cupitají odnikud nikam.

Když pominutu podivně vizualizované hackování, při kterém sledujeme v počítačích běhající data, nastavuje úvod filmu celkem nosnou premisu. Žijeme v době, kdy hackeři kradou hanbaté fotky celebrit nebo citlivá data hollywoodských studií. Hrozba kyberterorismu pro nás tedy není nepředstavitelná a od vykradených cloudů je k narušení chodu jaderné elektrárny jen kousek. Filmoví teroristé vyhodí dálkově do povětří reaktor v Číně a tamní bezpečnostní služby začnou spolupracovat s americkými, aby byl vyník včas dopaden, než něco podobného zopakuje.

Pak už film nic moc zajímavého nenabídne a uchyluje se ke zmiňovaným klišé. Útok může vyšetřit jeden jediný člověk na světě, geniální hacker Hathaway (Chris Hemsworth), momentálně zavřený ve vězení. Zpočátku se zdá, že Hathaway bude alespoň pořádným tahounem, charismatickým rebelem bez příčiny, který vzdoruje systému a cedí hlášky doleva i doprava. Nikdo takový ale ve filmu nakonec není. Hemsworth se celou dobu mračí a zarytě civí před sebe. Bez možnosti využít své přirozené charisma, je z něj najednou toporný dvoumetrový panák, kterému navíc jde jen těžko uvěřit, že většinu života strávil před obrazovkou počítače. Z okolností o něm nelze vyčíst prakticky nic a sám o sobě prozradí jen několik klišovitých frází o tom, jak kradl peníze jen zlým lidem a vězení nezlomilo jeho ducha.

Hacker se sice místy tváří, že celý Hathawayův tým je pro vyřešení případu skoro stejně důležitý, jako sám hrdina, ale to by ostatní postavy nesměly být jen nástroje k popohánění děje. Americká agentka Barrett (Viola Davis) se má tvářit zle a říkat hrdinovi, co všechno nesmí udělat, jen aby ho v porušování pravidel nakonec vždycky v rámci vyřešení případu sama podpořila. Agent Jessup (Holt McCallany) je tu jen proto, aby měl Hathaway koho přechytračit. Agentka Lien Chen (Tang Wei) se stane hrdinovou životní láskou jen proto, že to byla první ženská, která byla po odchodu z basy po ruce a mohl se s ní vyspat. A její bratr, agent Dawai Chen (Wang Leehom) je Hathawayův nejlepší kámoš (protože spolu kdysi sdíleli pokoj na vysoké), který to s ním myslí dobře, ale zároveň nechce, aby jeho sestra zahodila svůj život s mužem bez budoucnosti.

Účelové postavičky postupují od stopy ke stopě, většinou za pomoci urputného hackování. Při tom už se sice naštěstí jenom zběsile nebuší do klávesnice, tak jak léta bývalo v Hollywoodu zvykem, ale pořád to není žádné velké vzrůšo. The Social Network dokázala udělat z programování fascinující činnost, Hacker se nás pouze snaží oblbnout technologickou hantýrkou a animovanými vhledy do útrob počítače. Při hackování i mimo něj se toho hodně napovídá, naprostá většina dialogů ale působí jak z nějaké příručky pro začínající scenáristy thrillerů. Tady byrokratičtí šéfové šlapou po podřízených srdcařích, támhle hrdina své vyvolené vysvětluje, proč je jejich láska zapovězená. Jako by si někdo odškrtával body seznamu, který už jste někde viděl a neustále se vám snažil připomenout, že sledujete něco, co není doopravdy.

Tohle recyklování mnohokrát viděného trvá dvě hodiny! Je pravda, že Mann příběh zasadil do atraktivních lokací, vše zabírá dynamickou, dokumentární kamerou a hudbě Harry Gregsona-Williamse a Attica Rosse se občas daří navodit iluzi, že děj uhání kupředu a něco se skutečně děje. Většina filmu se tak dá snést a když dojde na akci, začíná Hacker kupodivu i celkem bavit. Počítačový hacker "překvapivě" není v boji zase o tolik horší, než jeho kolegové, školení speciální agenti, ale to je v podobném žánrovém kabaretu jen malicherná připomínka. Celému filmu kralují závěrečná scéna, ve které se hrdina se záporákem hledají v rozlehlém davu plném tance a hudby, a několik přestřelek. Zvlášť jedna z nich je natočená tak sugestivním způsobem, že dává vzpomenout snad i na Nelítostný souboj. Každá kulka dopadá na cíl s ničivým účinkem a vy její dopad téměř cítíte na vlastní kůži.

Vydařené akční finále bohužel spolehlivě shazuje nezajímavý záporák, který je po většinu filmu naprosto anonymní, a když se konečně objeví, je to pantáta bez charismatu, který má směšné cíle, zvlášť vzhledem k riziku a drastickým krokům, které kvůli nim podstupuje.

Verdikt

Hacker je tuctový žánrový destilát, který nenabízí zajímavý děj nebo hrdiny, kterým by stálo za to fandit. Jistou řemeslnou zdatností ale svou impotenci poměrně slušně maskuje, a tak se v součtu jedná o ospalý, zbytečný zážitek, který nemá dost síly na to, aby dokázal vyloženě naštvat. Není to ani povedený thriller, ani aktuální drama o nebezpečí kyberterorismu. Je to takové hezky našlehané nic.

Naše hodnocení
5/10

Komentáře 2

Ondr4H | 2015-01-26 20:54:21
Nesnáším dnešní filmy, které strašne nahodnocují počítače a ukazují práci na počítači jako jednou novhou v matrixu.
Průkopníci jsou série CSI, které tomu dají v březnu spinoffem CSI:Cyber korunu, doporučuji si zjistit co to bude...Věřím že se to bude u nás jmenovat kriminálka IP Adresa.

Zlatej Schimanski s Tannerem...

Související články

Na co tento týden do kina? Pusťe si Filmovou Rychlovku!

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Prodej inzerce zajišťuje agentura AdActive, e-mail info@adactive.cz, telefon + 420 723 000 561

© 2011-2016 FandimeFilmu.cz / All rights reserved

adblocktest