Recenze - Labyrint: Útěk

Ukázalo se, že nejen ze série Hunger Games může v současnosti vzejít slušná vědecko fantastická zábava pro mládež.

Teenagerská fantastika se ve velkém adaptuje už někdy od Harryho Pottera a ještě větší boom zažívá od úspěchu Hunger Games. Drtivá většina napodobitelů skončí okamžitě oprávněně v zapomnění, ale Labyrint: Útěk na to jde naštěstí maličko jinak. Po dlouhé době není v hlavní roli mladá hrdinka a po dlouhé době není nikde ani vidu ani slechu po milostných trablech. Labyrint se dokonce ani neodehrává v postapokalyptické společnosti a nespoléhá na dospělé herecké hvězdy ve vedlejších rolích. Vlastně tu ani žádní dospělí nejsou.

Hlavní hrdina Thomas se probudí ve stoupajícím výtahu. Nic si nepamatuje a nechápe, co se to děje. Když se výtah konečně zastaví, ocitá se na prostranství obehnaném ohromnou betonovou stěnou, kde ho vítá několik chlapců, kteří už před ním zažili přesně to samé. Z ohraničeného kousku země se nedá nijak dostat, a tak chlapci vytvořili primitivní společnost a snaží se vyžít z malých políček a nevelkého háje. Jedinou cestou ven se zdá být labyrint, který na tak řečený „Plac“ ústí. Problém je v tom, že bludiště je příliš velké a nikdo, kdo se v něm toulal příliš dlouho, se z něj ještě nevrátil živý.

Labyrint: Útěk má jeden zásadní problém. Logickými děrami je protkaný jak řešeto. Je vidět, že autor knižní předlohy James Dashner prostě vymyslel chlapeckou společnost uprostřed tajemného labyrintu a tu myšlenku si natolik zamiloval, že všechny ostatní příběhové elementy na základní ideu nějak silou narouboval, ať už to dávalo smysl, nebo ne. Problém je už v samotném „neproniknutelném“ vězení. Člověka při sledování vyloženě bije do očí celá řada způsobů, jakými by se mohli chlapci mohli pokusit dostat ven. Máme je ignorovat čistě proto, že jedna z postav asi po dvaceti minutách prohlásí: „Věř mi, zkoušeli jsme všechno.“

Nu, dobrá, to ale ještě neomlouvá všechny ty situace, které se nestanou logickým sledem událostí, ale proto, že to tak scénář potřeboval. Nebo všechny momenty, kdy chlapci naprosto bezdůvodně o pět minut déle zamlčují klíčovou informaci, jen aby zesílili napětí. Tu a tam je potřeba vytrpět rádoby emotivní scénou, která prostě emotivní být nemůže, protože film nedovedl k postavám nebo k jejich situaci vybudovat dostatečnou citovou vazbu. Navíc jsou zrovna ty „nejemotivnější“ okamžiky plné největších frází.

Poslední kapkou je potom závěr, který přináší určitá odhalení (co je labyrint, proč jsou v něm chlapci zavření atd.). Ty jsou ale buď naprosto pitomá nebo alespoň naznačují, že nic není takové, jak se zdá, a že skutečná rozřešení zvratů na druhou se dostaví až někdy v bůhvíkolikátém díle. Dvojka už se sice chystá, ale stejně mi nepřijde fér, chtít po divácích, aby několik let doufali, že to všechno vážně není nesmysl a má to nějaké uspokojivé vysvětlení.

Dokážu si představit, že kdybych byl o nějakých patnáct let mladší, tajemná atmosféra a záhadné mechanismy bludiště by mne maximálně přitahovaly. Takhle jsem řadu věcí zkrátka musel překousnout a snažit se je nevnímat. Naštěstí to překusování není tak těžké, protože i když Labyrint točil celovečerní nováček Wes Ball, jeho film neskutečně šlape!

Sice s pomocí výše popsaných berliček, ale hned od začátku se Ballovi daří vytvářet napětí a opřádat vysoké zdi bludiště závojem tajemství. Postupné dávkování informací je laciné, ale funguje. Pořád se tak dozvídáme něco nového, pořád vyvstávají nové otázky a na některé z nich jsou docela zajímavé odpovědi. Společenství chlapců má správnou, robinsonovskou šťávu, která musí potěšit každého, kdo někdy zatoužil po primitivním dobrodružství v divočině. Jakmile ale přikročí ztracenci k prozkoumávání bludiště, mění se Pán much právě v seriálové Ztracené.

V labyrintu se ozývají prapodivné zvuky, půdorys se pravidelně mění, lidé beze stopy mizí, a když už se znovu objeví, sžírá je neznámá nemoc. Nebezpečí a mystérium zkrátka číhají na každém rohu. Design „Placu“, bludiště i temných potvor, které ho obývají, je podařený a digitální triky jsou výrazně povedenější než ve všech Twilightech a Hunger Games dohromady. Ruku v tom má zřejmě sám Ball, který v minulosti s CGI hodně pracoval ve svých krátkých filmech. Vedle dobrodružného ducha nemá režisér problémy ani s jemným strašení a slušnou akcí. Ta by občas mohla být o chlup přehlednější, ale zřejmě jde o daň za to, že rozpočet v podobných případech málokdy dosahuje potřebných výšin a nedostatky má skrýt rychlý pohyb.

Neznamená to však, že by si Ball poradil pouze v technických disciplínách. Ball v rámci scénářem daných možností obstojně vede i dramatické momenty a velkou pomocnou ruku mu v tomhle ohledu podávají herci. Kluci v klíčových rolích jsou sympaťáci a docela slušně hrají. Znát byste mohli Dylana O' Briena (Teen Wolf), Willa Poultera (Letopisy Narnie, Millerovi na tripu) a především Thomase Brodieho-Sangstera (Láska nebeská, Hra o trůny), jehož přátelský kukuč prostě nejde zapomenout. V budoucnu by se mohli prosadit také charismatický drsňák Ki Hong Lee a bezprostřední mladíček Blake Cooper. Právě díky nim celé to dobrodružství stojí za to.

Verdikt

The Maze Runner má dost zajímavou zápletku na to, aby jí nepodrazily nohy všechny ty klišé a logické díry, které se na ni nabalují. Skutečnou hvězdou tu navíc není scénář, ale sebevědomá režie nováčka Wese Balla, který do světa teenagerů dokázal vstříknout koňskou dávku napětí a akce. Místo sladkobolné romance stojí v popředí kamarádství a místo zachraňování světa hrdiny žene prostá touha po přežití. Hrdinové okamžitě získají vaši pozornost a ani přes všechny nedostatky není nejmenší problém s nimi slabé dvě hodinky prožít. Uteče to jako voda.

Naše hodnocení
7/10

Komentáře 12

corleone71 | 2014-09-18 22:32:36
Takže práve som sa vrátil z kina z Maze Runnera, recenziu a ani tieto komentáre som ešte nečítal, urobím to hneď potom čo dopíšem tento komentár.
Aby boli moje pocity z filmu čo naj intenzívnejšie.
Keď som sa o filme dopučul prvýkrát chcel som ho vidieť asi iba preto že tam hrajú dvaja z mojich najoblúbenejších britských hercov : Thomas Brodie- Sangster a Will Poulter.
Keď som zistil že film je podľa knihy, automaticky som si kúpil knihu ( robím to tak vždy že najprv si pokiaľ sa to dá prečítam knihu a tak zájdem na film )
a prečítal ju za posledné 4 dni dozadu akurát včera som ju dočítal. Takže keďže ja ako čitateľ mám všetko v čerstvej pamäti chcel by som tu napísať v čom sa kniha líši od filmu a aký je môj celkový dojem z filmu ako takého. Takže upozornujem všetkých ktorý tento film ešte nevideli že nasledujúci text bude SPOILER-ujúci tak aby nečítali ďalej.

A aké sú vlastne moje celkové dojmy z filmu .... ? No, popravde všelijaké. Teda ani presne neviem, film ako taký sa mi síce páčil, ale pre nezainteresovaného diváka by sa mi pravdepodobne páčil oveľa viac. Tým chcem povedať že čakal som nejaké isté zmeny, ale na mna ich tam bolo ale to asi iba preto že len včera som dočítal knihu nejak priveľa, bola to naozaj dosť voľná adaptácia knihy ktorá sa naozaj nedržala podľa šablóny. Príbeh sám o sebe zostal pomerne rovnaký ale veľa vecí bolo skrátených, niektoré zase zmenené a iné chýbali úplne. Film hoci mal skoro 2 hodiny mi zbehol moc rýchlo ako by mal iba hodinu a nie preto že by všetci stále behali.... teda nezbehol v tom dobrom slova zmysle.
A teraz k tým zmenám :
bože bolo ich toľko že neviem kde začať, tak napr. film delí postavy na typicky len kladné a len záporné pritom taký Alby a Winston sú opísané ako síce kladné postavy v knihe ale tiež hlavne Alby majú svoje slabé chvílky kedy vybuchnú. Newt a Chuck ich charakter je približne rovnaký ako v knihe aj keď je pravda že a toto vo filme nie je po vätšinu času je práve Newt vodca-kápo a má oveľa viac priestoru ako vo filme, ďalej ale to som akosi čakal je to že Gallyho vo filme trocha poľudstili, v skutočnosti to bol oveľa vätší sviniar aj keď svojím spôsobom bol vlastne tragická postava kedže Tvorcovia ovládali jeeho myseľ a on nemohol nič robiť aj keď vlastne nechcel Thomasa v skutočnosti zabiť, a ozaj nebol vôbec taký silný ako ho ukazovali vo filme, práve naopak od začiatku do bol zbabelec ktorý nikdy neprevládol Plac ale poslúchal Newta a Albyho aj keď nerád. A od začiatku knihy bol po premene preto v nej videl Thomasa v polovici knihy sa dokonca opätoval rmutom aby zachránil ostatných ..... až kým sa neobjavil na konci ako vo filme. Podobne do urobil aj Alby spáchal samovraždu..... no samovraždu , skôr sa tiež opätoval aby získal čas pre ostatných v labyrinte, keď na nich rmutovia zaútočili na Placi tak každú noc si zobrali a zabili len jedného a potom sa stiahli nie viacerých, čo sa týka rmutieho séra tak toho bolo dosť pre všetkých každý týždeň spolu s potravinami v klietke, nie len dve injekcie ktoré pri sebe malo to dievča. Ale vo filme samozrejme Thomasa napadlo ich použiť a zabiť rmuta proste spraviť z neho klasickéhho hrdinu s ktorého sa postupne stal kápo a vodca, pri tom aj v závere útok a vodca bol Newt a on bol skôr v ústraní a plnil rozkazy ale tu sa to dá pochopiť, hlavný hrdina filmu takže.... čo bolo pozmenené je napr. to s tým kódom v knihe to boli slová, a s tou jamou rmutou jamou. V knihe o nej vedeli od začiatku len si mysleli že to je nejaký útes s ktorého sa zabijú ak tam spadnú, čo mi chýbalo bolo jak zmizlo slnko a obloha bola stále šedá.
A úplne vynechali terepatiu teda terapatické spojenie medzi Thomasom a Teresou ich rozhovory to mi dosť chýbalo.
Koniec naštastie zostal viac menej rovnaký až na nepatrné zmeny a nato že v knihe narozdiel od filmu Thomas síce Gallyho za vraždu zmlátil do bezvedomia, ale Gally žil a nezabili ho. Som zvedavý jak to vyriešia ak sa náhodou objaví v ďalších dieloch. :)
Každopádne kniha je lepšia, odhaľuje sa každou stránkou ďalšie a ďalšie tajomstvo a pokladá veľa otázok a skoro na žiadnu nezodpovedá.... teda aspoň zatiaľ. Miestami je až hororová inokedy vtipná občas smutná ale hlavne veľmi napínavá a vôbec to nie je žiadny Twilight. A čo sa týka samotného filmu celkovo na mňa pôsobil pozitívnym dojmom teraz by som mu tak 7/10 ale po istom čase keď si detaily knihy nebudem tak dobre pamätať tak asi aj 8/10. Podobne na tom budú asi aj tí ktorí nepoznajú predlohu, tí si asi film viac užijú ale aj tak by som radšej doporučil prečítať si knihu. Takže už sa teším na druhý diel ako knižný tak aj filmový. :)
A to je odo mňa asi tak všetko, prajem vám dobrú noc.

Související články

Partneři

Na co tento týden do kina? Pusťe si Filmovou Rychlovku!

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Prodej inzerce zajišťuje agentura AdActive, e-mail info@adactive.cz, telefon + 420 723 000 561

© 2011-2016 FandimeFilmu.cz / All rights reserved

adblocktest