Filmové léto (od začátku května až do září – viz článek Fenomén letní filmové sezony) je definitivně za námi, je čas bilancovat. Z finančního hlediska to vzaly hezky od podlahy New York Times, když si přebraly finanční výsledky a pokusily se v nich vysledovat nějaké souvislosti a trendy. Článek se zaobírá toliko americkým trhem, ale to vůbec nevadí, protože svět pořád Spojené státy do určité míry kopíruje a studia zámořskému trhu stále ještě přikládají větší váhu, než si zaslouží, takže jsou čísla v důsledku relevantní i pro nás (mohou rozhodovat o tom, jaký typ filmů se bude nebo nebude točit atp.).
Nejnižší návštěvnost od roku 1997
Tak předně je třeba říct, že prodej vstupenek klesá. A nejedná se o žádnou anomálii, on klesá soustavně už čtyři roky (Pokud nebude výslovně řečeno jinak, budeme se vždy bavit čistě o letní sezoně, která ale během svého tříměsíčního trvání vygeneruje zhruba 40 % všech peněz, které filmový byznys za celý rok vydělá, takže asi chápete, proč je na ni brán takový zřetel).
Americké tržby sice oproti loňskému roku stouply (o necelé procento), ale bylo toho docíleno pouze díky dražšímu vstupnému, převážně z 3D projekcí. Trojrozměrných filmů se do zaoceánských kin letos v létě mimochodem podívalo hned 18. Konkrétně tržby dělaly 4,38 miliardy dolarů, nicméně lístků se prodalo jen asi 543 milionů, což je nejméně od léta roku 1997, kdy se lístků prodalo 540 milionů. A zvyšováním cen nelze úbytek diváků kompenzovat věčně, takže pokud se studia a kinaři nechtějí dostat do vážných problémů, měli by začít něco dělat.
V čem je problém?
Poměrně výrazný je už třeba sám fakt, že ze zmiňovaných čtyř miliard shrábly celou jednu miliardu pouhé tři filmy – Harry Potter 8, Pařba v Bangkoku a Transformers 3. Tedy další díly zajetých sérií, podpořené masivní reklamní kampaní. Přes mamutí blockbustery by tedy teoreticky mohla vést cesta k úspěchu, ale kolik takových filmů lze do roka vyprodukovat a kolik jich trh unese? Navíc už ani u nich není úspěch zaručen. Takoví čtvrtí Piráti z Karibiku vydělali za oceánem „pouhých“ 240 milionů, což je samozřejmě číslo hluboko pod očekáváním.
Piráty musel zachraňovat až globální trh, který je nakonec dotlačil do klubu miliardářů. Což je poměrně nový trend. V minulosti Amerika udávala směr – pokud film uspěl ve Státech, uspěl i ve zbytku světa a naopak. Teď jsou USA jen další trh, jako každý jiný. Jak je možné, že je svět zvědavý na filmy, na které Američané kašlou? Podle analytiků NY Times je to dané tím, že diváci mimo spojené státy navštěvují kina spíše svátečně a nejsou tím pádem ještě tolik přesycení, jako „domácí“.
A z Pirátů můžeme vycházet dál, když vedle přesyceného obecenstva nakousneme další dva problémy. Tak zaprvé, star power (schopnost hvězdy v hlavní roli přilákat diváky na film) přestává fungovat. Johnny Depp zůstal s Piráty za očekáváním a Jim Carrey (Pan Popper a jeho tučňáci), Harrison Ford (Kovbojové a vetřelci), Tom Hanks či Julia Roberts (oba Moje krásná učitelka) na domácím trhu vyloženě pohořeli. A za druhé, diváci zkrátka a dobře přestali být zvědaví na špatné filmy!
Green Lantern, Kovbojové a vetřelci nebo Conan po zásluze pohořeli. Naopak vychválené Zrození planety opic bodovalo a NY Times z nějakého důvodu považují za úspěch i průměrné tržby X-Men: První třída (opět výborně hodnocený film). A nemusíme se spokojit pouze s označením „dobré filmy“. Můžeme to trošku rozšířit a použít termín filmy „dospělé“. Na historicko-politické drama Proti pravidlům, Allenovu Půlnoc v Paříži či eRkové komedie (Ženy sobě, Zkažená úča, Šéfové na zabití) se diváci jen hrnuli.
Co z toho plyne?
Možná je zkrátka na čase vykašlat se na obviňování pirátů, přeplácení stárnoucích hvězd a únavnou reklamní masírku bezduchých hovadin. Bohatě stačí přestat z diváků dělat blbce. Jasně, jak New York Times tak naše česká optika trochu zjednodušují a třeba takový úspěch novinek od Marvelu (Captain America, Thor) dokazuje, že pro dobré Blockbustery tu vždycky místo bude, ale jinak filmový diváci svým chováním jasně ukázali, že nemají problém chodit do kina, akorát v době celosvětové ekonomické nestability nechtějí vyhazovat peníze za kdejakou (s prominutím) sračku. Takže rada studiím zní: Dejte nám odvážné dospělé filmy s rozumným rozpočtem a vyděláte. A ještě nám uděláte radost.
Téma vzniklo na základě článku New York Times,
doplňující údaje byly čerpány z Boxoffice Mojo.
