Recenze: Jasmíniny slzy

Recenze: Jasmíniny slzy | Fandíme filmu
Woody Allen se ponořil do pochmurného dramatu, ruku v ruce s vynikající Cate Blanchett.

Woody Allenem je to jeden rok hop, druhý rok trop. Po kouzelné romanci Půlnoc v Paříži nás zklamal suchým a skrz naskrz nevyrovnaným Do Říma s láskou. Jeho nejnovější film Jasmíniny slzy však značí návrat do plné síly. Že to s největší pravděpodobností bude návrat krátkodobý a kvalita jeho příštího filmu opět visí ve vzduchu, je v tuto chvíli naprosto jedno, protože nám Woody v Jasmíniných slzách naservíroval poctivé, depresivní drama, které si tyká s jeho nejlepšími hořkosladkými majstrštyky jako jsou Zločiny a poklesky nebo Match Point. Jako by Allen po ukončení svého několikaletého tvůrčího výletu do Evropy a návratu do Ameriky znovu ožil.  

Jasmine (Cate Blanchett) se úplně nedaří. Po zatčení a obvinění jejího manžela (Alec Baldwin) se ve společenském žebříčku propadla až na pomyslné dno. A s ní dostaly tvrdý direkt i její konto a její duševní stav. Proto se Jasmine musí na čas přestěhovat ke své sestře (Sally Hawkins) do San Francisca a pokusit se začít nový život. Na nižší standardy se ale po dvaceti letech luxusu těžko zvyká.

Allen tentokrát upustil od své klasické kritiky maloměšťáctví a pseudo-intelektuálství a raději se věnuje choromyslnosti nejednoznačné hlavní postavy ve výborném ztvárnění Cate Blanchett. Té budete věřit veškeré záchvaty úzkosti, příznaky samomluvy i zoufalé pokusy o navázání nového vztahu. Nenechte se ale zmást rozverným začátkem za zvuků lehkého jazzu, Jasmíniny slzy postupně gradují do silného a beznadějného dramatu. O to paradoxnější je, že v jedné z vedlejších rolí se objeví ikona amerického stand-upu, Louis C.K., který za celou dobu neřekne vůbec nic vtipného (a možná právě proto se po deseti minutách raději vytratí).

Jasmíniných slzách zkrátka není na humor čas. Každou Jasmíninou novou známostí je buď sanfranciský křupan s italskými kořeny, nebo lehce úchylný nadřízený v její nové práci. A když už se náhodně seznámí s někým, kdo je jí „hoden“, jako by se najednou nemohla dostat ze spirály lží, kterou si kolem sebe vybudovala. Dialogy a herecké výkony od všech zúčastněných jsou jako vždy na špici, ale co z Jasmíniných slz dělá nejlepšího Allena od osm let starého Match Pointu, je neotřepané téma. Po Woodyho takřka padesátileté kariéře už od něj člověk málokdy vidí vyloženě čerstvou látku, ale v tomto případě to vyšlo výborně.

Skvěle funguje i vyloženě temný závěr, který vyniká především kontrastem s první, humorně laděnou scénou. Dostaví se tak podobné mrazení v zádech, jako ze závěru již zmiňovaného Match Pointu. Allen se nebojí potrestat svou hlavní postavu a zrovna v případě životem zničené Jasmine to působí ještě o chlup depresivněji.  

Verdikt

Máme lichý rok, takže Woody Allen natočil další parádní film. Už by z toho mělo být pravidlo. Jasmíniny slzy jsou na Allena netypicky temná podívaná, která se nebojí si ďábelsky pohrávat s osudy postav a vykoupat je v životním zmaru. To platí dvojnásob o Jasmine v neodolatelném podání Cate Blanchett, která se vynikajícím výkonem zcela jistě objevila na radaru Akademiků pro příští Oscary. Dohromady s vybroušenými dialogy a snůškou fantasticky vypointovaných scén pomáhá utvářet skvělý film, který byste ani v záplavě letních blockbusterů neměli minout.

Naše hodnocení
8/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu | Upravit nastavení soukromí

© 2011 - 2024 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest