Recenze: The Wolverine

Recenze: The Wolverine | Fandíme filmu
Hugh Jackman se zase jednou vrací na scénu bez pomoci ostatních X-Menů. Tentokrát, aby se vyrovnal se svými vnitřními démony.

Jediným X-Menem, který se doposud dočkal samostatných filmových dobrodružství i mimo tým profesora Xaviera, je Wolverine. Postava je dost populární už sama o sobě a ještě většího věhlasu jí dodává představitel hlavní role Hugh Jackman. Charismatického Australana si prostě nejde neoblíbit, a tak i když se jeho první samostatný film nedočkal nijak příznivých kritik, divácký zájem byl enormní, tudíž o další sólovce nemohlo být pochyb. Dlouho se dumolo nad tím, jakým způsobem The Wolverina zapasovat do už poměrně zamotaného x-menovského universa, až si tvůrci nakonec řekli, že se podobnými patáliemi nechtějí až tak moc zabývat a rozhodli se film prezentovat pokud možno jako co nejsamostatnější příběh, stranou od veškerého mutantího mumraje. Původně měl The Wolverina režírovat Darren Aronofsky, který ale nakonec vycouval a otěže po něm převzal James Mangold, člověk proslulý především řadou charakterových dramat.

Na podobné trumfy se snaží sázet i The Wolverine. Ta tam je přepálená megalománie Origins, The Wolverine je příběhem zlomeného muže, který se snaží utéct sám před sebou, ale také najít nějaký smysl v prázdnotě svého věčného bytí. I když by to nejspíš nikdy nepřiznal. Děj se odehrává několik let po událostech X-Men: Poslední vzdor, kdy se Wolverine stále nevyrovnal s tím, že musel zneškodnit Jean Grey (Famke Janssen). Ta ho pronásleduje v nočních můrách a Logan se bojí, že kdyby se pokusil s kýmkoliv dalším sblížit, stejně o své drahé zase přijde. Proto žije jako poustevník kdesi v severských lesích a straní se jakékoliv společnosti. Tedy až do dne, kdy jej vypátrá Yukio (Rila Fukushima), jasnovidka a vyslankyně pana Yashidy (Haruhiko Yamanouchi). Japonského milionáře, kterému Wolverine kdysi zachránil život.

Starý pán pomalu umírá, ale ještě než se tak stane, chtěl by se Loganovi odvděčit. Nabízí mu, že jej zbaví jeho věčného prokletí a učiní jej obyčejným smrtelníkem. Jenže ještě než stačí Wolverine ďábelskou nabídku definitivně odmítnou, starý pán umírá, Logan je omámený jeho proradnou doktorkou Viper (Svetlana Khodchenkova) a je výrazně oslabený. Nicméně když Yashidově vnučce Mariko (Tao Okamoto) začnou usilovat o život mafiánští útočníci, nedokáže Wolverine odolat smyslu pro povinnost (nebo snad půvabu Mariko) a navzdory svému oslabení začne dívku ochraňovat pokusí se vypátrat, kdo vlastně usiluje o její život a kam zmizela jeho síla.

Prakticky celý příběh filmu se odehrává v Japonsku, kde je Wolverine odříznutý od všeho co zná a od všeho, co známe my, jako diváci. Příjemně jiná je už japonská kulisa sama o sobě, japonský venkov i velkoměsta ale doplňuje také drtivá převaha lokálních herců, kteří navíc poměrně často hovoří svou rodnou řečí. Kéž by se filmaři odvážili cizí kultury navštěvovat častěji. I takhle z rychlíku je to poměrně osvěžující. Navíc díky tomu, že je Wolverine výrazně oslabený, nemusí se utkávat pouze s dalšími nadlidmi, ale rovnocenými protivníky mu dovedou být i obyčejní gauneři se samopaly, popřípadě hbití ninjové.

Tomu také odpovídají akční scény, které jsou tentokrát jen výjimečně komiksově bombastické, ale připomínají spíše výjevy z kriminálek (přestřelky, útěky) nebo samurajských filmů (šermířské/ruční souboje). A ačkoliv se v žádném případě nedá říct, že by akce byla jakkoliv odfláknutá (choreografie soubojů skutečně připomínají asijské bojové filmy a třeba taková jízda na střeše Šinkansenu má řádný adrenalinový náboj), v žádném případě ve filmu nehraje prim a většinou je logickým vyústěním nějaké konkrétní situace. Rozhodně před sebou nemáme klasické schéma bezmyšlenkovitých blockbusterů, kde většina filmu slouží pouze jako vynucené pojítko jednotlivých soubojů a honiček. V tomhle případě je jádrem filmu opravdu jeho hrdina, jeho cesta a ostatní postavy, které tu cestu nějakým způsobem zrcadlí.

Jak už bylo řečeno, Logana potkáváme jako zlomeného muže, který netuší, jak se vyrovnat se svou nesmrtelností a pro co by měl vlastně žít. Proto je  v příběhu postupně konfrontován se smrtelníkem, kterého život nesvazuje o nic méně než jeho, se smrtelníkem, který by dal za nesmrtelnost všechno a možná i s někým, kdo by mohl utišit jeho zjitřenou duši. Neméně klíčové je, že zakouší pocit smrtelnosti a vše co s sebou přináší. Veškeré motivy slouží jako jemné pozadí k postupnému útěku, následnému skrývání a ve finále konečně proaktivnímu pátrání, během kterého se Logan sbližuje se smrtelnou Mariko, snaží se ochránit její život a zároveň zkoumá, kam se vytratila jeho neporazitelnost. Zamrzí snad jen to, že Wolverinovo osobní hledání nechají autoři v závěru malinko vyhnít a tak trochu nad ním mávnou rukou.

Samotná dějová linka vlastně ani až tak oslnivá není (kdo za vším stojí a o co mu jde se dá odhadnout poměrně rychle), avšak Mangold jednoduchou story vypráví svižně, japonské prostředí dodává „exotický“ element a postavy si prostě nejde nezamilovat. O Wolverinovi asi netřeba dlouze vykládat. Jackmanovo charisma se nikam neztratilo, nechybí stará známá bojová zuřivost ani suchý smysl pro humor. Jackmanovi pak skvěle sekunduje především trojice dam. Na většině jeho cest ho doprovází buď půvabná a oduševnělá Mariko nebo nabroušená Yukio, se kterou bysete se rozhodně nechtěli pustit do křížku. Obzvlášť u ní doufám, že se s ní ještě někdy v budoucnu setkáme. Trojlístek zajímavých dam pak skvěle uzavírá Svetlana Khodchenkova, která si svou záporačku Viper labužnicky užívá. 3D mi nijak nevadilo a tu a tam dodalo některým scénám hloubku, ale obecně to asi až taková paráda nebyla, když jsem si na třetí rozměr vzpomněl až teď ;-).

 

Verdikt

The Wolverine je něco, co se v komiksovém světě až tak často nevidí. Malý, osobní film, který se nepokouší o epické záchrany světa, ale pouze vypráví příběh jednoho rozervaného chlapíka a několika zlořádů, kteří mají zálusk na jeho nesmrtelnost. Na to, aby se zařadil vedle X-Menů Matthew Vaughna nebo Bryana Singera sice The Wolverine nemá, ale pravděpodobně se o to ani nesnaží a jako taková jednohubka, která vám má mezi hlavními chody podráždit malinko jinou část vašich chuťových buněk, slouží dokonale.

PS: Po skončení filmu nikam nechoďte, v polovině titulků je bonusová scéna, která naznačí další směřování x-menovského universa.

Naše hodnocení
7/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu | Upravit nastavení soukromí

© 2011 - 2024 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest