Mladý americký režisér a scenárista Robert Eggers nám pomalu, ale jistě dozrává v kultovního hororového filmaře. Před čtyřmi lety na sebe výrazně upozornil svým dobře přijatým a originálním celovečerním debutem Čarodějnice. A nyní se pustil do ještě odvážnějšího a osobitějšího projektu s názvem Maják (The Lighthouse), který v zámoří vyvolal mimořádný ohlas, a to jak u diváků, tak u kritiky. Nízkorozpočtový mysteriózní horor sice vzniknul již v minulém roce, v Česku se nicméně promítal teprve letos v lednu, a to jen v pár vybraných kinech. Na DVD u nás vyjde až 18. 3. 2020. Má smysl si jej opatřit? A je veškerý ten povyk opravdu zasloužený? 

Příběh netradičního filmu nás zavádí do 19. století na malý odlehlý, kanadský ostrov, kdesi uprostřed severního Atlantiku. Na ten přijíždějí dva námořníci (Robert Pattinson a Willem Dafoe), kteří se mají několik následujících týdnů starat o chod zdejšího majáku. Kromě nich obývají tento zapomenutý kus skály pouze hejna řvoucích racků. Soužití dvou mužů, odlišného věku i povah není od začátku vůbec ideální. Na ostrově navíc začne docházet k podivným mysteriózním jevům. Oba muži trpí děsivými přeludy, propadají se do samoty a alkoholismu. Když větrná bouře znemožní příjezd čerstvé posádky a námořníci zůstávají na majáku uvězněni, je tragédie na spadnutí…

Eggers tentokrát naplnil veškerá očekávání a naservíroval nám syrový a stylisticky vybroušený snímek, jenž se vizuálně i obsahem zcela odlišuje od všeho, co jste v poslední době viděli. Od první minuty film pohltí diváka svojí potemnělou atmosférou, kterou podtrhuje černobílý obraz a zejména pak neskutečně depresivní zvuková stopa, kdy na pozadí neustále slyšíme šplouchání moře a houkání majáku. Jako kdyby někdo ustavičně odpočítával sekundy do blížící se katastrofy. Stísněné prostředí malého domku na pustém ostrově vyvolává pocity klaustrofobie a beznaděje.

Režisér si hraje s obrazy a nekompromisně buduje napětí, takže již po pěti minutách máte chuť z tohoto prokletého místa někam uniknout. Ve druhé polovině stopáže se pak Maják proměňuje skoro až v surrealistickou podívanou. Dočkáme se řady šokujících a odpudivých záběrů s hororovými a sexuálními motivy, které mohou být na některé členy publika až příliš přehnané, do celkové koncepce snímku však skvěle zapadají a zcela stoprocentně vám na dlouho uvíznou v paměti. Příznivcům filmové historie nemohou uniknout odkazy na díla Luise Buñuela či Alfreda Hitchcocka (především na Ptáky a Vertigo).