Lego příběh, první film ze světa takřka nezničitelných plastových kostiček, je pro mě osobně druhý nejlepší animovaný film roku 2014 a v celkovém pořadí si ho dokážu představit někde kolem první desítky. Když bylo oznámeno, že se kromě adaptace Batmana dočkáme i Ninjago filmu, těšil jsem se na něj jako malé dítě na Vánoce, protože celovečeráku předcházela televizní série. Když jsem se poté dozvěděl, že film nebude mít s mým oblíbeným seriálem moc společného, dostavilo se mírné zklamání, ale pořád ve mně byla naděje, že se v kině nebudu nudit a film si i přes odříznutí od seriálové předlohy užiju. Dopadl tedy snímek alespoň trochu podle mých představ nebo se jedná jen o využití známé značky a nový film je ještě horší než únorový Batman?
Odpověď vás možná nepřekvapí, ale na obě dvě otázky nedokážu odpovědět zcela jednoznačně. Na jednu stranu chápu, že do filmu, který trvá pouze přes devadesát minut, prostě nejde nacpat všechna dobrodružství, která si hlavní hrdinové užili v seriálu, přesto mám ale pocit, že si film jde až příliš svou cestou a ve většině případů se jedná o krok špatným směrem. To platí dvojnásob pro původní znění, ve kterém jsou všechny postavy namluveny rozdílnými dabéry než v seriálu. Dalším nepovedeným rozhodnutím jest přítomnost legendy bojových umění Jackiho Chana, který sice bude pro řadu rodičů příjemným překvapením, cílové skupině ale s naprostou jistotou nic neřekne a to je vzhledem k velkému potenciálu docela škoda. Co se však díkybohu nezměnilo, jsou povahové vlastnosti většiny nindžů. Ty jsou vystiženy do puntíku přesně, ale k veškeré smůle nejsou ve většině případů nijak podstatné a stávají se z nich tedy pouze kulisy pro vytváření vtipných scének. Abych však film v porovnání s jeho předlohou pouze nehanil, určitě musím pochválit český dabing, který se k mé radosti výměně hlasů vyhnul a do rolí maskovaných hrdinů obsadil dabéry z původního seriálu.
Když ale pomineme srovnání s televizní show, máme před sebou už letošní druhý film z Lego světa a ačkoliv se mohlo jednat o příjemné zpestření podzimní sezony, příliš to nedopadlo. Někdo může namítat, že Lego Batman také nepřinesl nic moc nového ve vypravování dětských kostičkových příběhů, ale tady se už jedná o dost výraznou recyklaci. Nejde pouze o strukturu příběhu jako takovou, ale o celkový koncept. Vedle zlomyslného padoucha Garmadona se hrdinové musí popasovat s ještě větší hrozbou. Tou je kočka Meowthra, která si s ničím nebere servítky a ničí vše, co jí přijde pod packy. Nepřipomíná vám to něco? Přesně tak, deus ex machina zde funguje stejně jako v prvním Lego filmu, a to zakomponováním živých věcí z reálného světa.
Zatímco v Emmetově případě se jednalo o originální řešení, nyní se pouze jedná o snahu scenáristů zopakovat úspěšný recept a takových momentů je ve filmu bohužel více. Kroutit hlavou budete i nad rozhodnutím některých postav, které jednají spontánně a nelámou si moc hlavu s tím, jaké následky jejich chování bude mít. Někdy se nad tím oko přimhouřit dá, někdy ne, protože mindžové jsou prostě náctiletí a ti si občas s takovými věcmi hlavu nelámou. Kromě tohoto aspektu se však všichni hrdinové chovají až nepřirozeně dospěle a s tím souvisí i úkoly, před které jsou postaveni. Příběh sám o sobě se s větší části zaměřuje na zeleného nindžu a potíže, se kterými se musí díky svému nechvalně proslulému otci prodírat. Problémy ostatních ninďžů jsou maximálně upozaďovány a divák tak má pocit, že se všechna smůla světa soustředila na jedinou postavu v celém vesmíru. To samé platí o celkovém pojetí všech okolních postav, které jsou maximálně nezajímavé a o jejich příbězích, jak se staly městskými hrdiny se divák nic nedozví.
Po technické stránce není toho moc co říct. Lego svět má pořád ta stejná pravidla a ta platí i pro nindžy. Animace je stále na vysoké úrovni, ale od prvního dílu se nikam výrazně neposunula a mám trochu strach, jestli je to v rámci Lego světa vůbec možné. To však nic neubírá tomu, že kostičkový svět je z velké části stále velká neznámá a je jen na tvůrcích, kterou část z velkého světa kostiček divákům ukáží. Výbuchy a ničení plastových kostiček není ve světě Ninjaga nic překvapujícího, a tak nad nimi jen stěží budete žasnout. A tentokrát se nedostavilo ani žádné hudební číslo během závěrečných titulků.
Verdikt
Pro ty, kteří viděly alespoň jednu řadu seriálu bude tento film dost možná mírným zklamáním. Dospělí Ninjago nejspíš nějak přežijí, pokud vyrazí čistě jako doprovod, dětské publikum přitom jednodušší vtipy pobaví a možná v nich příběh nějaké to moudro zanechá. Nicméně takové hodnocení sérii příliš dobré jméno nedělá. Je třeba doufat, že plánované pokračování hlavní série dopadne výrazně lépe.
